Turistické cíle v okolí obce Horní Lhotice

Žulový plochý kámen o rozměrech 90 x 50 cm má na čelní straně vytesán dvojitý kříž. Podle pověsti označuje místo, kde udupal rozzuřený býk řezníka či kde byl řezník zabit lupičem, který se chtěl zmocnit býka, kterého oběť vedla. R. 1997 byl kámen odcizen, byl ale později vrácen na původní místo..  

Křížový kámen s vytesaným latinským křížem byl vztyčen někdy v průběhu 17. století. Podle pověsti na tomto místě zemřel francouzský voják. Křížové (s vytesaným křížem) nebo smírčí kameny (byly součástí smírčích smluv) bývaly vztyčovány v místech, kde se stal hrdelní zločin, nebo neštěstí.

Kubův most byl vybudován na Železné cestě v obd. středověku, kdy se na Šmelcovně těžila železná ruda a po zpevněné cestě se železnicí, po které náklady přepravovaly koňské a volské potahy, se přepravovala k dalšímu zpracování. Její starý název Eisenwerks–Bergstrasse znamená báňská horská cesta.

Zřícenina hradu ze 14. st. Postaven mezi l. 1364 a 1376 Jaroslavem z Kninic. Na přelomu 14. a 15. st. byl základnou vojenských rot Jaroslavova syna Jana Sokola z Lamberka. Zbořen za feudálních rozbrojů kolem r. 1440. R. 1459 byl již pustý.

Raně středověké opevnění přirozeně chráněné ze tří stran prudkými srázy. V místě přístupové šíje ostrožnu chránil příčný val a příkop a po obvodu bylo zřejmě opevnění lehké konstrukce. Nálezy datují osídlení do 11. a 12. stol.

Roku 1770 nechal opat rajhradského kláštera postavit jednoduchý, pozdně barokní lovecký zámeček. Roku 1776 byla proti zámku v parku postavena kaple sv. Anny. Roku 1884 zámek opraven, zmodernizován a rozšířen.

Zříceniny hradu zvaného Ketkovský hrad. Založen údajně ve 13., spíše však až v pol. 14. st., kdy patřil pánům z Lipé. Okolo r. 1440 obsazen rakouskými lapky, r. 1442 dobyt vojskem královských měst a rozbořen.

Zaniklá tvrz. V písemných pramenech o ní není zmínka, ves Lipňany se zmiňuje r. 1366. Do r. 1455, kdy byla připojena ke Slavěticím, byla samostatným zbožím. Archeol. nálezy datují život na tvrzi do období 13.–1. pol. 14. stol. Vesnice byla opuštěna v l. 1493–1503 v důsledku česko-uherských válek.

Archeologickým průzkumem nepotvrzené místo lukovanské tvrze, jež pravděpodobně existovala již v roce 1269 za Zdeslava a Arnošta z Lukovan. Písemně ale doložena až v roce 1544.

Mariánský sloup od Štěpána Pagana byl postaven nákladem města v l. 1721–26. Zdobí jej socha Madony s Ježíškem, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského.

Rozsáhlé zbytky městského hradebního pásu asi z 1. pol. 14. století. Do současné podoby hradby přestavěny na počátku 16. století. Ohrazení města ztratilo v 19. století význam a jejich bezprostřední okolí je postupně zastavováno.

Mlýn založen na Bílém potoce (400 m náhon) snad rajhradským klášterem v 1. pol. 17. století, později v držení rodů Staňků a Absolínů. Ve 30. letech 20. století mlýnský provoz rozšířen o řezání dřeva. Provoz ukončen po r. 1948.