Turistické cíle v okolí obce Náměšť nad Oslavou

Historie novodobé farnosti v Dalešicích začíná r. 1675, kdy po letech, kdy byly Dalešice přifařeny k Valči, byla zdejší farnost obnovena. Vrcholně barokní dalešická fara byla postavena v první čtvrtině 18. století a do současné podoby přestavěna r. 1778. Fara je památkově chráněná od května 1958.

Romantická stavba otevřené besídky je z r. 1830. Původně měla vsazená novogotická okna, dveře, uvnitř podlahu z dubových parket a barokní polstrované židle. Ke glorietu vede 7 kamenných schodů. Je nově opraven.

Zřícenina hradu založeného v 1. polovině 14. stol. V 15. století sídlo loupeživých rytířů. V roce 1446 zbořen z rozhodnutí moravských stavů.

Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze, na vyvýšeném ostrůvku v poli, blízko Hostákova

Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.

V jádru pozdně renesanční čtyřkřídlý zámek vznikl na místě renesančně přestavěné středověké tvrz na počátku 17. století. Barokně upraven na počátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu snad architektem Mořicem Grimmem. Dnes zámek patří obci a slouží jejím účelům.

Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.

Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.

Nepatrné zbytky tvrziště, pozůstatek tvrze pánů z Kralic, doložena r. 1368. R. 1398 ji získali páni z Otradic a tvrz ztratila svůj význam. R. 1418 je uváděna jako pustá.

Upravená dvoukřídlá patrová budova tvrze ze 14. st., přestavěné renesančně Březnickými z Náchoda v 16. st. Později součástí hospodářského dvora, dnes fara. Dochován zazděný portál brány a renesanční okna.

Drobná barokní stavba v areálu letní rezidence rajhradských proboštů připomínající románskou rotundu – k válcové lodi s lucernou přiléhají předsíň a kněžiště. Postavena roku 1774 proboštem Otmarem Konrádem podle projektu Matyáše Jednušky.