Turistické cíle v okolí obce Náměšť nad Oslavou

nebo vyberte

Náměšť nad Oslavou

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 149 záznamů, 7 / 13 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kříž
420.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Železný kříž na několikrát odstupňovaném kamenném podstavci. Vyznačen na mapě z roku 1825. Postavili jej Jan a Františka Všetečkovi z Vícenic ke cti a chvále boží. Stojí na kraji pole v půli cesty mezi Náměští a Vícenicemi.
 křížový kámen
415.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Klementice
Žulový plochý kámen o rozměrech 90 x 50 cm má na čelní straně vytesán dvojitý kříž. Podle pověsti označuje místo, kde udupal rozzuřený býk řezníka či kde byl řezník zabit lupičem, který se chtěl zmocnit býka, kterého oběť vedla. R. 1997 byl kámen odcizen, byl ale později vrácen na původní místo..  
 křížový kámen
480.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Budišov
Žulový křížový kámen s reliéfem dvojramenného kříže s rozšířenou patou (klínovou nohou). Rozměry nadzemní části jsou 122 x 45 x 22 cm. Umístění kamene u kostela sv. Gotharda v Budišově není původní, stával u polní cesty z Rohů do Budišova. Na současné místo přenesen, aby se předešlo jeho zničení.
 křížový kámen
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Zakřany
Křížový či pamětní kámen stojí při staré vozové cestě na Vysoké Popovice. Podle pověsti připomíná smrt dvou soků v lásce a jejich milé. Podle pověsti zde byly původně kameny tři – za každého mrtvého jeden. Asi metr vysoký kámen má vyrytý jednoduchý kříž. Nedaleko jsou boží muka z 19. století.
 křížový kámen (smírčí kámen)
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Biskoupky
Křížový kámen s vytesaným latinským křížem byl vztyčen někdy v průběhu 17. století. Podle pověsti na tomto místě zemřel francouzský voják. Křížové (s vytesaným křížem) nebo smírčí kameny (byly součástí smírčích smluv) bývaly vztyčovány v místech, kde se stal hrdelní zločin, nebo neštěstí.
 Lamberk
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina
Zřícenina hradu ze 14. st. Postaven mezi l. 1364 a 1376 Jaroslavem z Kninic. Na přelomu 14. a 15. st. byl základnou vojenských rot Jaroslavova syna Jana Sokola z Lamberka. Zbořen za feudálních rozbrojů kolem r. 1440. R. 1459 byl již pustý.
 Lesní Hluboké
503.0 m. n.m.
zámek - lovecký, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Roku 1770 nechal opat rajhradského kláštera postavit jednoduchý, pozdně barokní lovecký zámeček. Roku 1776 byla proti zámku v parku postavena kaple sv. Anny. Roku 1884 zámek opraven, zmodernizován a rozšířen.
 Levnov
Ketkovský hrad
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zříceniny hradu zvaného Ketkovský hrad. Založen údajně ve 13., spíše však až v pol. 14. st., kdy patřil pánům z Lipé. Okolo r. 1440 obsazen rakouskými lapky, r. 1442 dobyt vojskem královských měst a rozbořen.
 Lipňany
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz. V písemných pramenech o ní není zmínka, ves Lipňany se zmiňuje r. 1366. Do r. 1455, kdy byla připojena ke Slavěticím, byla samostatným zbožím. Archeol. nálezy datují život na tvrzi do období 13.–1. pol. 14. stol. Vesnice byla opuštěna v l. 1493–1503 v důsledku česko-uherských válek.
 Lukovany
420.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Lukovany
Archeologickým průzkumem nepotvrzené místo lukovanské tvrze, jež pravděpodobně existovala již v roce 1269 za Zdeslava a Arnošta z Lukovan. Písemně ale doložena až v roce 1544.
 Lykodery
500.0 m. n.m.
Ostrá Louka
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Myslibořice
Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňována, příslušela však podle všeho k zaniklé vsi Lykodery (Ostrá louka), připomínané r. 1437. Tvrz zanikla asi již ve 14. stol. Byla pravděpodobně dřevěná a dle nálezů uhlíků se předpokládá (v tehdejších dobách častý) zánik požárem.
 mlýn ve Žlebě
Lesní Hluboké
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Mlýn založen na Bílém potoce (400 m náhon) snad rajhradským klášterem v 1. pol. 17. století, později v držení rodů Staňků a Absolínů. Ve 30. letech 20. století mlýnský provoz rozšířen o řezání dřeva. Provoz ukončen po r. 1948.