Turistické cíle v okolí obce Domamil

nebo vyberte

Domamil

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 197 záznamů, 4 / 17 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 Hostim
387.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Hostim
Na místě zámku stávala původně tvrz, na renesanční zámek přestavěná v 17.stol. barokně upraven ve stol. 18. V druhé pol. 20. století přestavěn na domov důchodců. Přes původní příkop k zámku vede barokní most.
 hradební opevnění
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Moravské Budějovice
Asi 90 m pás hradeb s baštou při budově fary s brankou do města. Vznik asi v pol. 15. stol.. Podle výzkumů město samotné bylo ve 14.-16. stol. opevněno pouze dřevo-hlinitým opevněním s příkopem.
 Hrádek
ostatní, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Třebíč
Pozůstatky předsunutého opevnění města. Z dvoupatrové věže chráněné příkopem a palisádou stojí zbytky přízemí. Při příležitosti 500. výročí Žižkovy smrti zbudována mohyla z žul. kamenů. Poloha na skále poskytuje nejlepší výhledy na město.
 Hradiště
522.7 m. n.m.
Louka
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Louka
Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.
 hřbitovní kostel sv. Marka
480.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Střítež
Pozdně románský kostel je pozůstatkem vsi Kosovice, uváděné v letech 1101 a 1225. Byl pravděpodobně založen koncem 12. století třebíčskými benediktýny. Do roku 1607 při něm byla protestantská fara. Poté se stal součástí farnosti u kostela sv. Martina a r. 1785 u kostela Proměnění Páně v Třebíči.
 IX. zastavení křížové cesty Apoštolská desítka
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Knínice
Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Panna Marie oplakává mrtvého syna. Kaple není památkově chráněná.
 Jakubov
480.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Jakubov u Moravských Budějovic
Zcela zaniklý hrad, který založil snad rod Schenků už v letech 1252-1259. Zcela nepochybně byl později sídlem místní větve pernštejnského rodu. Poprvé se ale jmenuje hrad v roce 1354 za pánů z Jakubova.Zcela zanikl nejpozději na počátku 16. století. Dnes je areál kompletně zastavěn rodinnými domy.
 Jaroměřice nad Rokytnou
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jaroměřice nad Rokytnou
Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol., později přestavěná na zámek. V roce 1700 prošel velkolepou barokní přestavbou. Roku 1723 přistavěno divadlo a rozměrný kostel.
 Jaroměřické hradiště
441.0 m. n.m.
Hradisko
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Jaroměřice nad Rokytnou
Pravěké hradiště nad potokem Rokytkou objeveno počátkem 20. století. Plocha zemědělsky obdělávána, patrný pouze val na místě někdejší hradby.
 Jemnice
446.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jemnice
Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.
 kamenný most se sochou sv. Mikuláše
371.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Grešlové Mýto
Chráněný pozdně barokní silniční most přes řeku Jevišovku byl vybudován r. 1766 na historické komunikaci spojující dodnes Znojmo s Jihlavou. Na něm je umístěna pozdně barokní socha sv. Mikuláše z téže doby. Nápis připomíná panský rod Gattenburgů, který stavbu inicioval.
 Kapistránská lípa
Svatovítská lípa, Františkánská lípa, Lípa královny Elišky
ostatní - strom, památný strom, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Jemnice
Torzo památné lípy zasazené podle pověsti Eliškou Přemyslovnou r. 1315 či františkány v l. 1558 nebo 1676. Strom o odhadovaném stáří 350–800 let dosahoval na poč. 20. stol. obvod až 10 metrů, poté začal odumírat, dnes pouze skořepina kmene, jedna větev vyrůstající z kořene tvoří druhotnou korunu.