Turistické cíle v okolí obce Jemnice

Kaple sv. Kříže byla postavena v letech 1708-1712 zásluhou probošta novoříšského kláštera Bernarda Leypolda z Löwenthalu. V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Původně poutní kaple sv. Magdaleny, uváděná v r. 1629. Ta byla radikálně přestavena, podle jiných pramenů zbourána, a na jejím místě byla 1768 postavena kaple nová. Již roku 1786 však byla zrušena a odsvěcena. Roku 1807 byla upravena na myslivnu. Často zde pobýval básník Otokar Březina.

Výklenková kaple neznámého stáří u domu č.p. 15 jižně od středu Dobrohošti. Kaple stojí na obdélném půdorysu, v čelní stěně má hluboký výklenek. Ve výklenku, chráněném novodobou mříží, je obraz sv. Prokopa. Na vrcholu má trojúhelníkový štít a kovový dvouramenný kříž. Kaple není památkově chráněná.

Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.

Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Františkánský klášter byl postaven nadáním dačického primátora Matyáše Jiřího Kapety v letech 1660–72. Zrušen 1950, poté městské museum. Řádu navrácen po roce 1990, od roku 1997 slouží bosým karmelitánkám. V nedávných letech celková obnova.

Klášter vznikl postupným rozšiřováním areálu kolem kaple, postavené po roce 1735 na náklady Matěje Jindřicha Butze z Rolsbergu. Karmelitáni zde působili od roku 1908. Obnoven po roce 1990, kdy byl důkladně rekonstruován.

Premonstrátský klášter z počátku 13. stol., po několika požárech mnohokrát přestavěn, součástí areálu je i barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Gotická část kostela ve Starém Hobzí pochází 13. století, postupně rozšiřována ve dvou následujících stoletích. Po roce 1630 přistavěna nová loď, klasicistně upravená roku 1832.

Jednolodní gotický kostel v Kostelním Vydří vznikl ve 14. století. Přestavby v 15. a 17. století, věž z roku 1701. Klenba lodi z roku 1837, oprava po požáru 1889. Od josefinských reforem bez farního statutu.