Turistické cíle v okolí obce Jemnice

Zámek vznikl přestavbou tvrze, zmiň. r. 1371 (Smil z Police). V l. 1444–1520 tvrz rozšířena. R. 1534 přestavěna Janem z Tavíkovic na renesanční zámek. V 18. stol. barokní úprava interiéru (Berchtoldové). Po r. 1945 zámek zestátněn a devastován. Od r. 1989 je v majetku obce, postupně rekonstruován.

Přes Vratěnín vedla kupecká cesta a od třetiny 16. stol. poštovní spojení Praha-Vídeň. Kolem r. 1700 zde byl poštmistrem Jan Plessner, který nechal na starších základech postavit mohutnou barokní reprezentativní poštovní stanici. Kulturní památka dnes slouží jako obecní úřad a pošta.

Reliéfní zbytky hrádku zvaného Kočičí zámek, o jehož založení a vzniku v historických pramenech není žádná zmínka. Sporé nálezy z lokality datují její existenci do 13. a 14. století

Původně renesanční budova radnice byla postavena roku 1559. Úpravy 1617, 1723, 1831. Po roce 1850 sídlo okresních orgánů, od roku 2003 druhá budova městského úřadu, sídlí zde i turistické infocentrum.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Zámek byl vybudován jako součást dvora v letech 1804 - 1807 za Leopolda I. Podstatského-Lichtenštejna a podle jeho manželky Marie Terezie rozené Krakovské z Kolovrat dostal název Terezov. V roce 1828 připadly Šášovice statku Želetava, jenž vlastnil bratr Leopolda I. Gustav Alois Podstatský. V roce 1945 přechází zámek do vlastnictví státu.

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.

Barokní socha sv. Anny je umístěna na rozcestí nedaleko kostela sv. Víta a kaple sv. Anny. Pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Ztvárňuje postarší postavu tzv. sv. Anny Samotřetí v životní velikosti, držící sedícího Ježíška v žehnajícím gestu; u pravé nohy se k ní tiskne malá postava Panny Marie.

Socha světce stojící ve svahu u silnice mezi Vratěnínem a Rancířovem. Hodnotná barokní sochařská práce z mušlového vápence pochází z druhé čtvrtiny 18. století (na info ceduli vedle sochy uveden rok 1750). Památkově chráněná.

Umělecky kvalitně provedená socha od neznámého autora, vytvořená r. 1727, tedy dva roky před světcovým svatořečením. Světec je oděn v kněžském rouchu, v pravé ruce drží kříž s tělem Krista, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd osazených na kruhovém drátě. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.