Turistické cíle v okolí obce Kněžice

Městská věž při kostele sv. Martina vznikla jako součást městského opevnění. Původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina, ke spojení obou staveb došlo až v roce 1716. Generální oprava věže proběhla v letech 1996-97.

Hřbitov za jižním okrajem Brtnice založen kolem barokní kaple sv. Floriána po zrušení pův. hřbitova u kostela sv. Jakuba uvnitř městské zástavby. V pol. 19. stol. rozšířen o tzv. horní hřbitov na opačné straně ulice. Hrobky svých rodičů na dolním hřbitově navrhl významný architekt Josef Hoffmann.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Dva původně středověké domy č. 57 a 58, propojené při přestavbě pro muzejní účely. Domy prošly renesanční přestavbou, upravovány byly v baroku i v době klasicistní. Zachovaly se renesanční klenby, nástěnné a nástropní malby z 17. stol., arkádové ochozy a vysoká síň. Na nádvoří je malé lapidárium.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789, sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antického boha Poseidona/Neptuna byla osazena r. 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Hřbitov založen v bezprostředním sousedství staršího hřbitova v roce 1860. Na ploše 2044 m2 se zachovalo cca 200 náhrobků z 19. a 20. století. Užíván byl do 2. světové války, poslední pohřeb zde proběhl ještě roku 1953, kdy zde byl pohřben A. Weisenstein. Vchod tvoří průčelí zbořené obřadní síně.

Původně dva renesanční domy na gotických parcelách, upravené v pol. 18. století. Ve 20. letech 20. století stavebně propojeny a v 60. letech 20. stol. upraveny pro potřeb galerie. V severním domě z r. 1566 se dochovala řada renesančních prvků, např. schodišťová síň s malovaným stropem a arkádami.

Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Budova postavena na středověkých parcelách, barokně přestavena v pol. 18. století. Účel přestavby není jistý – snad měla sloužit jako klášter paulánů či jako nájemný dům pro rodiny tkalců z místní soukenické manufaktury. Po dokončení stavby zde byl zájezdní hostinec, hotel, taneční a divadelní sál.

Rozhledna na Pekelném kopci byla vybudována v období duben-říjen 2014. Je 26,5 m vysoká a tvoří ji centrální ocelové schodiště opláštěné konstrukcí z modřínového dřeva. Poskytuje daleké výhledy a je volně přístupná.