Turistické cíle v okolí obce Čáslavice

Původní tvrz z poč.16.stol. byla v 17.st.přestavěna na renesanční zámek. V 18.stol. získal podobu barokní. Při přestavbě v klasicistním stylu v letech 1820 – 1830 získal zámek podobu, která se zachovala dodnes.

Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.

Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.

Rozhledna na Pekelném kopci byla vybudována v období duben-říjen 2014. Je 26,5 m vysoká a tvoří ji centrální ocelové schodiště opláštěné konstrukcí z modřínového dřeva. Poskytuje daleké výhledy a je volně přístupná.

Bohatě tvarově členěná výklenková kaple, v této části Moravy označována jako poklona. Postavena v 18. století při cestě k bývalé kapli sv. Marie Magdalény. Kaple je zděná, v hluboké nice je obraz Máří Magdaleny malovaný na plechu. Opravena byla v roce 2007. Památkově chráněná je od května 1958.

Pomník připomíná hromadný spad meteoritů, který se odehrál kolem 6. hodiny 22. 5. 1808. Pozorováno bylo 200 až 300 kusů kamenů, většina nalezených vážila jen 32 g až 48 g, největší měl hmotnost 6 kg. Památník byl vybudován k 200. výročí události, na úřadu městyse je meteoritům věnováno malé muzeum

Chrám sv. Jáchyma a Anny byl vybudován v roce 1933 z podnětu tehdejšího kněze Josefa Leixnera. Dne 16. července byl chrám slavnostně vysvěcen za účasti biskupa Gorazda II. a dalších duchovních z Brna a Olomouce.

Pravoslavný chrám byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu archimandrity Andreje (Vsevolod Kolomacký). Chrám je svým vzhledem čistým projevem napodobujícím architekturu starých byzantsko-slovanských staveb. Dnes kulturní památka ČR.

Drobné terénní a stavební pozůstatky tvrze písemně zachycené při prodeji Přeckova v roce 1376. Koncem 15. století se přeměnila v rychtářský dvůr, který ve značně přestavěné podobě existoval ještě na začátku 21. století.

Hrad v Přibyslavicích nebyl doposud stoprocentně potvrzen, ale odborníci jsou o něm přesvědčeni. Je totiž uveden přibyslavický hradský obvod, jako vdovský úděl v r. 1231 královny Konstancie Uherské. O hradu nemáme doposud žádné písemné ani hmotné zprávy. Jeho existence byla nesporně krátká.

Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.

Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.