Turistické cíle v okolí obce Mastník

Hrad v Přibyslavicích nebyl doposud stoprocentně potvrzen, ale odborníci jsou o něm přesvědčeni. Je totiž uveden přibyslavický hradský obvod, jako vdovský úděl v r. 1231 královny Konstancie Uherské. O hradu nemáme doposud žádné písemné ani hmotné zprávy. Jeho existence byla nesporně krátká.

Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.

Renesanční budova postavena na místě obytného domu v letech 1570 - 1585. Přestavena po požáru v roce 1609. Renesanční střední věž byla snesena, nejspíš po požáru roku 1760. Během další doby byla radnice často upravována, zvláště v interiéru. Zatím poslední úpravy proběhly v letech 2004-5.

Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.

Vodojem vznikl v letech 1936-1938. Svému účelu sloužil do konce 70. let 20. století. V roce 2015 došlo k úpravě vodárny na rozhlednu s expozicí vodárenství. Dne 5. září 2015 byla zpřístupněna veřejnosti.

Původně hrad z 13. století, v 16. století přestavěný na renesanční zámek. Po požáru v roce 1694 barokně upraven. Do roku 1945 majetek rodiny Chorynských. Poté poničen minulou dobou. Dnes se zde nachází ZŠ.

Zámek byl vybudován jako součást dvora v letech 1804 - 1807 za Leopolda I. Podstatského-Lichtenštejna a podle jeho manželky Marie Terezie rozené Krakovské z Kolovrat dostal název Terezov. V roce 1828 připadly Šášovice statku Želetava, jenž vlastnil bratr Leopolda I. Gustav Alois Podstatský. V roce 1945 přechází zámek do vlastnictví státu.

Škola T. G. Masaryka z let 1928-1930, z doby hospodářského rozkvětu obce, nahradila v Přibyslavicích starou školní budovu z roku 1808. V r. 2021 byla celkově rekonstruována.

Raně barokní sloup se sousoším sv. Antonína s Ježíškem z roku 1666. Patří do šestice památkově chráněných votivních sloupů, které dal postavit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou z Althannu. Autorem je pravděpodobně Simon Ohnesorg z Vyskytné u Jihlavy.

Raně barokní sloup se sousoším trůnící Madony s Ježíškem z roku 1668. Patří do šestice památkově chráněných votivních sloupů, které dal postavit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou z Althannu. Autorem je pravděpodobně Simon Ohnesorg z Vyskytné u Jihlavy.

Kamenný sloup se sochou Panny Marie stojí na prostranství mezi kostelem sv. Gotharda a místní barokní farou. Socha z roku 1883 byla na žulový sloup umístěna v roce 1990. Vytvořil ji sochař Čeněk Sucharda. Památka není uvedena na seznamu kulturních památek ČR.

Sloup se sochou sv. Leopolda byl vytvořen v letech 1676–77. Patří do skupiny šesti votivních sloupů, které nechal v rozmezí let 1660–77 na území městečka Brtnice vztyčit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou z Althannu. Autor sloupů je neznámý. Restaurován v l. 1993–4.