Turistické cíle v okolí obce Přeckov

Zaniklý hrad. Doba zal. hradu neznámá; nezbytný archeol. výzkum. Hrad zanikl někdy v 15. stol. Zmiň. až r. 1579 při koupi Hynkem Brtnickým z Valdštejna již jako „pusté hradisko“. Pravd. šlo o soukr. sídlo patřící k Radonínu či jiné nedal. osadě.

Zřícenina tvrze, postavené během 2. pol. 14. stol. Prvně zmiňována r. 1390. Tvrz postavil některý z Tasovců, Jan nebo jeho syn Tas. R. 1447 koupil tvrz Zikmund z Chlévského, Chlévští zde však nesídlili a tak je r. 1569 při prodeji Magdalenou Chlévskou Janu Martinkovskému z Rozseče zmiňována pustá.

Původně benediktinský opevněný klášter. V pol. 16. st. jej Osovští z Doubravic přestavěli na renesanční zámek. Později upraven barokně. Z kláštera se zachovala pozoruhodná románsko-gotická bazilika. Dnes slouží zámek jako muzeum.

Židovské ghetto vzniklo někdy okolo r. 1410. Šlo o klasické ghetto se dvěma synagogami (postav. v l. 1639 a 1669), školou, nemocnicí a hřbitovem. Stojí zde renesanční, barokní i klasicistní domy. Na hřbitově z poč. 17. stol. je cca 3000 náhrobků. R. 2003 bylo ghetto zapsáno na seznam památek UNESCO.

Tvrz byla postavena patrně poč. 15. stol., r. 1406 ji od markraběte Jošta koupil Jan Hovorka z Hartvíkovic. Tvrz držela řada majitelů, mj. i Pernštejnové. R. 1534 ji Smil Osovský z Doubravice renesančně přestavěl. Poté se majitelé často střídali, r. 1712 byla přestavěna do dnešní barokní podoby.

Starší tvrz v obci Valeč stála v místě dnešní fary. Nyní bez znatelných stop.

Původní tvrz vystavěl někdy po roce 1412 buď Ondřej z Kutné Hory nebo jeho synové, kteří se na Vanči usídlili. Od roku 1481 až do počátku 17. století na ni sídlil rod Jiříka z Jemničky, který přijal příjmení Vanecký. Dnes stojí v místě obytné stavení obsahující některé fragmenty původní tvrze.

Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. regotizován.

Památný javor na okraji lesa u Věstoňovic, severně od Třebíče.

Větrný mlýn holandského typu dal v letech 1837-1838 postavit majitel budišovského panství svobodný pán Karel Baratta-Dragono. Zanikl v roce 1866, kdy jej údajně vypálilo pruské vojsko. Po požáru nebyl obnoven a zachovalo se z něj jen obvodové zdivo do výše 9 metrů. Památkově chráněn od roku 1968.

Reliéfní pozůstatky hrádku, jehož vznik zřejmě souvisel s prvotním osazováním krajiny, tj. ještě před rokem 1373, kdy byla ves již součástí okareckého panství.

Vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě vybudována v letech 1970-1978 jako zásobárna technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Má nejvyšší hráz a největší hloubku vody v ČR. Přečerpávací elektrárna s nádrží Mohelno. Centrum významné rekreační oblasti se sezónní lodní dopravou.