Turistické cíle v okolí obce Přeckov

Původně pozdně románský kostel barokně přestavěn v letech 1734-1754. Původní románská věž byla renesančně upravena roku 1597. Na jižní straně věže jsou starší sluneční hodiny, snad předrenesanční. Věž zdobí renesanční bosáže a několik fragmentů sgrafit. Kolem je ohradní zeď zrušeného hřbitova.

K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.

Původně gotický farní kostel sv. Jiljí postaven před rokem 1340. Později v 17. a 18. století přestavěn do barokní podoby. Významně přestavován koncem 19. století. V nedávné době zrestaurována fasáda a interiér kostela.

Pozdně románský kostel sv. Marka, založen v prvé třetině 13. století. Na počátku 15. století přistavěna věž, poslední významnější úprava v 18. století. Uvnitř románská křtitelnice a pozdně gotický deskový oltář z 1. čtvrtiny 16. století.

Pův. kostel benedikt. kláštera z pol. 13. století, od 14. stol. farní. Přestavován goticky (1502), barokně (po r. 1707) a neoslohově (r. 1905)

První zmínka o kostele sv. Mikuláše je z r.1317. Postupně byl přestavěn poč. 15.st. z jednolodního na trojlodní chrám. Kostelní věž, vysoká 69 m, dokončena poč.15.st. která je v majetku církve až od r. 1958, do té doby byla městským majetkem.

Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přel. 15. 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728-30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru.

Kostel sv. Václava byl v gotickém slohu vystavěn asi v l. 1230–40 na základech románského kostela. Několikrát po požárech upravován a přestavován. Barokně upraven v 18. st. Pseudogotický oltář pochází z r. 1884. Poslední oprava v 90. l. 20. st.

Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.

Zaniklá tvrz, která byla založena v 2. pol. 13. stol., jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu. R. 1365 byla v majetku Pernštejnů sídlících na blízkém Jakubově, r. 1386 se odtud psal Reinprecht z Lesonic. Tvrz samotná není v pramenech zmiňována. Zanikla nejpozději koncem 14. stol.

Pobořený hrad r. 1560 koupil Zdeněk Lhotský ze Ptení a přestavěl jej na novorenesanční zámek s arkádovým dvorem. Po požáru r. 1710 byl barokně upraven. R. 1865 Teuberovi dali zasypat příkopy, zbořit předhradí a zámek přestavět pseudorenesančně.

Žulový křížový kámen s reliéfem dvojramenného kříže s rozšířenou patou (klínovou nohou). Rozměry nadzemní části jsou 122 x 45 x 22 cm. Umístění kamene u kostela sv. Gotharda v Budišově není původní, stával u polní cesty z Rohů do Budišova. Na současné místo přenesen, aby se předešlo jeho zničení.