Turistické cíle v okolí obce Okarec

Hodnotná pozdně barokní socha sv. Floriána od neznámého autora vytvořena z mušlového vápence někdy ve třetí čtvrtině 18. století. Postava světce v životní velikosti a tradičním ikonografickém pojetí stojí na bohatě zdobeném podstavci. Do státního seznamu kulturních památek byla zapsána 2. 10. 1968.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru barokních skulptur, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě. Sv. František je zobrazen jako poustevník v mnišském oděvu s křížem v ruce. Stojí na odstupňovaném pískovcovém podstavci.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého, kvalitní umělecká práce z mušlového vápence z poloviny 18. století. Sousoší zobrazující světce v tradičním pojetí, v kněžském rouchu s biretem na hlavě. Shlíží na postavu andílka, který drží kříž s postavou Krista. Památkově chráněno je od roku 1958.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru 6 barokních soch světců, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě.

Socha ze 2. poloviny 18. století, znázorňující jednoho z nejoblíbenějších českých světců, byla původně umístěna u dnes již neexistující cesty do Račic. Na dnešní místo byla přemístěna v roce 1977. Autorem skulptury je sochař Kaspar Ober.

Vápencová barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého sochaře vznikla kolem poloviny 18. stol. Světec znázorněn v tradičním oděvu a ikonografickém pojetí. Stojí na podstavci bohatě zdobeném reliéfy s florálními motivy. Na současné místo byla přenesena r. 2013. Památkově chráněná od r. 1958.

Socha ze 3. čtvrtiny 18. stol. od neznámého autora. Světec v životní velikosti stojí na čtyřbokém podstavci, v dolní části rozšířeném. Oblečen je v poutnickém šatě, v ruce drží poutnickou hůl a na zádech mu visí poutnický klobouk. U nohou má psa s chlebem v mordě. Památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha sv. Šebestiána z 1. poloviny 18. století od neznámého autora. Je možné, že její vznik souvisí s činností barokních sochařů v nedalekých Hrotovicích. Račická plastika zobrazuje světce v jeho typické póze, uvázaného u sloupu a probodaného šípy.

Postava světce v životní velikosti z 2. čtvrtiny 18. stol., z éry Rodenů z Hirzenau. Autorem je Kaspar Ober, který na Moravě působil od roku 1730. Sochu sv. Vendelína, královského syna a poustevníka, patrona rolníků a pastýřů doplňují jeho atributy – pastýřská hůl, kniha, královská koruna a ovce.

Trojice kamenných křížů v kované ohrádce představuje pašijovou scénu ukřižovaného Krista mezi dvojicí lotrů. Detailně propracované pískovcové kříže na žulových soklech vytvořil roku 1898 neznámý sochař na zakázku hrotovického mlynáře Františka Otoupala. Kalvárie je památkově chráněna od září 2020.

Barokní sousoší z roku 1715 od brněnského sochaře Antonína Rigy nechala jako poděkování za odvrácení moru vytvořit Marie Isabella rozená Lamberková, manželka majitele náměšťského panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu. Do roku 1947 bylo sousoší obehnáno kovanou mříží. Kovová holubice je novodobá.

Barokní špitál s kaplí sv. Anny a dvěma obytnými budovami po stranách vybudovala vrchnost hrabata Kufštejnové v l. 1743–45. Rozšířen byl za Haugwitzů v l. 1758 a 1770. Špitálníci zde žili do r. 1945. Po r. 1948 byl upraven na městské muzeum, poté sídlo Svazarmu, dnes slouží jako kulturní středisko.