hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Holštejn
Zřícenina gotického hradu na vrcholu vápencové skály. Hrad založil r. 1278 Hartman, syn Crhy z Ceblovic. Poč. 14. st. hrad koupil Vok ze Sovince. Za Voka V. je rozprodán a panství se rozpadá. Ještě má několik majitelů, ale r. 1531 je už pustý.
ostatní, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Holštejn
ZSO Holštejn, hospodářské zázemí hradu Holštejna, vzniklo ve 2. pol. 13. století, r. 1437 se již mluví o městečku. Jako pusté se uvádí r. 1550. Roku 1717 založen na místě městečka panský dvůr – základ dnešní obce Holštejn.
ostatní, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Lipová
Umělou zříceninu hrádku postavil v letech 2006-2010 kamnář z nedaleké obce Lipová. Hrádek je postaven z nasucho skládaných kamenů, jen nosné části jsou zpevněny maltou. Vedle stojí ještě jedna menší stavba.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Seloutky
Hradiště z pozdní doby kamenné (eneolitu), kultury nálevkovitých pohárů v lokalitě Na Čechovicku, na masívu Záhoří u Prostějova. Na rozloze cca 4 ha dochovány stopy opevnění. Od r. 1898 několikrát archeologicky zkoumáno – A. Gottwald a M. Šmíd.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Březina
Slovanské hradiště Otaslavice 2 nebo též "Obrova noha", 1,5 km západně od středu Otaslavic, na severním výběžku Konické vrchoviny, obtékaném říčkou Brdečkou na ploše asi 9,5 ha. Na místě nalezeny předměty až z pozdní doby kamenné.
Poslední exemplář dubu letního, které zde byly v minulosti vysázeny. Nazývaný Štěpánčin svatební dub nebo také jen Svatební. Stáří odhadováno na 160 let. Památný strom - vyhlášen v roce 2007.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Sloup
Po této skále je patrně pojmenovaná obec Sloup, ve které leží. Nachází hned vedle vchodu do sloupsko-šošůvských jeskyní. Skála je dnes vděčným objektem horolezeckých pokusů.
technická památka, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rudice
Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.
Kostel pochází z Nižného Sedliště z r. 1641. V září 1936 rozebrán a vlakem převezen do Blanska. Zde zrestaurován, otevřen v květnu 1937. Řadí se ke skupině unikátních pravoslavných kostelů rusínské gotiky Horního Potisí. Nosný trám u vchodových dveří z r. 1602.
příroda - jeskyně, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Babice nad Svitavou
Rozsáhlou jeskyni vyhloubil ve vápencovém podloží Křtinský potok. Byla osídlena lidmi již v období pravěku. Ve 13. stol. byla využívána jako úkryt při nájezdech tatarských vojsk. V 19. stol. zde žil poustevník Joachym. Poč. 20. stol. zde bylo těženo guano. Vzácné nálezy fosilních pozůstatků savců.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Jedovnice
V prostorách kostela sv. Petra a Pavla stávala od 13. století asi dřevěná tvrz, základní rodové sídlo pánů z Ceblovic. Dochovány nerovnosti terénu. Zanikla asi nejpozději počátkem 15. století, byla pravděpodobně nahrazena druhou tvrzí v obci a dalšími rodovými sídly.
příroda - jeskyně, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Ostrov u Macochy
Jeskyně byla osídlena lidmi již před 15 tis. lety. První jeskyni prozkoumal v l. 1898-1900 učitel Jan Knies, který vytvořil sbírku nálezů z obd. paleolitu. V l. 1923-1948 byl skupinou Josefa Šamalíka objeven zbytek jeskyně. R. 1936 byla jeskyně otevřena veřejnosti. V l. 2007-2009 velká rekonstrukce.
Jáchymka 
