Turistické cíle v okolí obce Rozstání

Barokizovaný, pův. gotický kostel postavil v l. 1464-96 biskup Tas z Boskovic a Černé Hory. V l. 1729-35 kostel opraven (plán G. P. Tencalla), postavena věž. Po požáru r. 1753 barokně opraven v l. 1773-89 (arch. J. A. Křzaupal von Grünenberg). V l. 1901-03 oprav. věž a záp. průčelí (arch. R. Völkl).

Původní kostel pocházel asi z poč. 16. st. Roku 1711 vyhořel a hned roku 1772 vystavěn nový, pozdně barokní kostel. Úpravy v letech 1853 a 1905, kdy byla vystavěna nová věž. Další opravy v letech 1984 a 1992.

První zmínka o kostele je z r.1437, r.1600 vyhořel, ale r.1650 obnoven. I ten zanikl po požáru r.1822. Nový kostel postaven v novogotickém slohu, vysvěcen r.1843. Unikátní stavba vystavěna zcela bez věže. R.1921 na střeše umístěna malá věžička.

Barokní kostel z r. 1788. R. 1891 byl nově vymalován F. Přečkem z Olomouce. Poslední úpravy v l. 1969–70. Na stropě fresky Narození Páně, kázání Cyrila a Metoděje a sv. Cecílie. Oltářní obraz Zvěstování Panny Marie je od F. Tocháčka z r. 1871. Vzácné jsou i varhany z r. 1892 z Křemže od F. Čapka.

Novorománský kostel byl postaven v l. 1883–1884. Se sousední kaplí sv. Františka Xaverského (1723) a hřbitovem utváří jednotný soubor. Za I. sv. války zrekvírovány kostelní zvony, vráceny r. 1997. Od r. 1994 patří kostel s kaplí mezi národní kulturní památky ČR. Před kostelem stojí kříž z r. 1884.

Barokní farní kostel postavený na místě staršího gotického chrámu ze 14. stol. Stavba nového kostela byla zahájena v r. 1752 a v r. 1780 byl vysvěcen. V r. 1923 byl kostel opraven a v r. 1929 elektrifikován. Nad vchodem na průčelí je reliéf s Božím okem. U kostela stojí tři sochy a kříž.

Kostel původně hřbitovní z r.1555. Hřbitov zrušen roku 1950. Kostelní zvony z r.1830. Oltářní obraz z r.1881. Kostel měl být zbourán za knížete Liechtenštejna při stavbě Plumlovského zámku. Do r.1804 u kostela stával větrný mlýn.

Barokní poutní kostel byl postaven na místě pův. dřevěné kaple z r. 1730 (ta se stala po přestavbě boční kaplí kostela). Kostel postavil v l. 1751-1754 architekt I. M. Canevale na objednávku hraběnky Karolíny z Roggendorfu. Výzdobu kostela provedli O. Bleiberg, O. Schweigl, K. F. Sambach a další.

Kostel sv. Kříže ve Stínavě pravděpodopně pochází z románské stavební epochy. Je jedním z nejstarších kostelů v celém okolí.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Stavba z let 1866–67 nese prvky novorománského stylu, postaven na místě románského kostelíku. Dobře zachovaný pískovcový náhrobek paní Anny Valkounové ze Šárova (+1571). R. 1960 objevena pod omítkou unikátní malba jezdce ve zbroji.

Někdy v letech 1759-1760 byl, zřejmě na místě původního středověkého kostela, postaven nový barokní kostel na náklady Leopolda, hraběte z Diettrichsteinu. Současně s výstavbou kostela vznikla i nová fara. V r. 2011 byla dokončena oprava kostelní fasády. U kostela stojí kamenný kříž z r. 1800.