Turistické cíle v okolí obce Raková u Konice

Zdejší tvrz je připomínána pouze v zápisech majitelů v zemských deskách v r.1630 a 1635. Stavitel a místo tvrze nejsou známy. Tvrz zanikla v období třicetileté války.

Sušárna chmele v Odrlicích je zcela ojedinělou památkou dokládající zpracování chmele na konci 19. stol. a v 1. pol. 20. stol. V r. 1953 vyhořela, poté byla provizorně zastřešena. Od r. 1958 je nemovitou kulturní památkou. V letech 2011-2015 rekonstruována.

Kamenný most pochází ze 16. stol. (první zminka r. 1592). Na mostě je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. stol. od Jana Sturmera. Od r. 1958 patří most mezi chráněné památky ČR. Při rekonstrukci po velké povodni r. 1997 byl opatřen železobetonovým zábradlím pokrytým kamennými deskami.

Deska vsazená roku 1654 do obnovených litovelských městských hradeb s textem, upomínající na zničení města Švédy o 9 let dříve. Při demolici hradeb přemístěna na levý břeh ramene Moravy a roku 1948 opatřena českým překladem textu.

Současná loštická synagoga nahradila koncem 18. století původní dřevěnou, přenesenou do současné polohy při translaci ghetta 1727. Původnímu účelu sloužila do roku 1939, poté skladiště a městské museum. V posledních letech prochází důkladnou obnovou.

Klasicistní synagoga Bet ha-midraš, modlitebna, studovna, učebna zřízena židovkou obcí r. 1836. Za okupace zdemolována a roku 1951 prodána pravoslavné církvi.

Barokní sýpka postavená v roce 1632. Nad vchodem do sýpky je dochován erb majitele zdejšího panství, knížete Karla z Lichtenštejna.

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.

Zaniklá tvrz stojící na kopci zvaném Durana; který získal jméno dle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty. III. Dětleba (úřad vykonával v l. 1140–1160). Na základě archeologického průzkumu se na tvrzi žilo v období 13. a 14. stol. Od pol. 13. stol. bylo toto území v majetku kláštera Hradisko.

Budova postavena koncem 1. pol. 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce. Od samého počátku využívána jako hostinec pronajímaný pachtýřům. Žudr, který dal hostinci název, patří k největším na Olomoucku. Na zdi žudru umístěn erb klášterní vrchnosti.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.