Turistické cíle v okolí obce Raková u Konice

Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště. Poprvé zmíněn v přídomku Henzlína z Vícova r. 1355. 1379 zastaven Ješkovi z Boskovic. Po poškození obléháním r. 1389 již zřejmě nebyl obnoven. Z rozlehlého hradu dochovány zříceniny hradeb, valy a příkopy.

Funkcionalistická vila továrnické rodiny Neherových postavena arch. AntonínemNavrátilem v letech 1938-1939. Kulturní památka od r. 2008.

Tvrz ve Vilémově se poprvé uvádí r.1629 za Viléma Adama Besse z Vrchlesu. Zanikla v 18. století.

Vilovou kolonii tvoří sedm vil z přelomu 19. stol., kdy Stražisko bylo oblíbeným letoviskem zámožných prostějovských měšťanů. Šest vil je postaveno ve stylu historizující lidové architektury, sedmá je stylově pokročilejším projevem moderny. Vily vynikají zejména svými řezbářskými prvky.

V místech vtoku Nečíze do hrazeného města Litovle je doložen mlýn r. 1287. Od roku 1909 sloužil jako elektrárna. Regulace Moravy ve 30. letech 20. století vytvořila dostatečný výkon pro moderní elektrárnu, postavenou 1937–9, která zde funguje dodnes.

V r. 1781 byl na okraji Lutína postaven Janem Zmeškalem malý mlýn. Mlýnu se pro jeho velikost říkalo "mlének". Posledním mlynářem byl Josef Procházka, za nějž byla činnost mlýna v r. 1907 ukončena. Koncem 80. let. 20. stol. byl zbořen a na jeho místě vznikl rodinný dům.

Bývalý vodní mlýn z konce 18. století s částečně dochovaným strojním zařízením, později výrobna oleje.

Vodní panský mlýn postavený po roce 1600 patřící pod žádlovické panství. Patrová budova s trámovými záklopovými stropy a v přízemí s klenbami. Mlýnice je zřícená.

Jedna ze zajímavých a málo známých vojenských staveb před městem Prostějovem. Vojenská pozorovatelna, která sledovala severní předpolí města.

Roku 1394 zmínka o tvrzi ve Vrahovicích. Pravděpodobně spíš opevněný dvorec. Místo a dějiny nejsou známy.

Hrad z poloviny 14. století. Připomíná se v r.1351 jako středisko panství,k němuž náleželo 7 okolních vsí. Za husitských válek zřejmě pobořen,neboť se r.1497 uvádí jako pustý.

Tvrz postavili před r. 1406 zástavní držitelé páni z Vildenberka. Poč. 16. stol. byla výrazně rozšířena, patrně Jiřím Lhotským z Ptení a jeho synem Vítkem. Po r. 1714 byla připojena Libštejnskými z Kolovrat k jejich panství a přestala sloužit jako sídlo. Po r. 1945 zestátněna a postupně chátrala.