Turistické cíle v okolí obce Čelčice

nebo vyberte

Čelčice

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 579 záznamů, 47 / 49 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Vyškov
254.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vyškov
Původně gotický hrad poničený za husitských válek. Na poč. 16. st. přestavěn na renesanční zámek. Za Švédských válek vypálen. Vyhořel r. 1753 (poté změněn na vojenskou nemocnici) a v r. 1917 (poté sloužil arcibiskupům). Nyní je zde okresní muzeum.
 Výšovice
zámek, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Výšovice
Barokní zámek postavený roku 1755 na místě staršího dvora z podnětu probošta Johanna Glätzela za využití projektu architekta Domenika Martinelliho. V roce 1796 upraven v empírovém stylu.
 zájezdní hostinec
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Drysice
Původně čtyřkřídlý zájezdní hostinec se zahradou nechal u důležité cesty vybudovat pravděpodobně některý z Olomouckých biskupů. První zmínka o objektu je z r. 1759. V r. 1873 byla část hostince upravena na školu a v r. 1890 zvýšena o jedno poschodí. Dnes obecní úřad a mateřská škola.
 Záříčí
200.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, není známo, Zlínský kraj, Záříčí
Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.
 Želeč
241.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Olomoucký kraj, Želeč
Původně tvrz ze 16.stol. (Václav Želevský z Počenic). Po r. 1578 přestavěna na renesanční zámek, r. 1833 majitel Gustav hrabě Kálnoky přeměňuje zámek k hospodářským účelům, ve 20. stol. byty, totální přestavba objektu. V sousedství sýpka z počátku 19.stol.
 Žeravice
240.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, není známo, Olomoucký kraj, Přerov XII - Žeravice
Zmínky o tvrzi pánů ze Žeravic se objevují od konce 14. stol. Zřejmě za husitských válek byla tvrz opuštěna, protože v r. 1446 se uvádí jako pustá. Koncem 15. stol. držel Žeravice Jindřich z Kokor, který tvrz pravděpodobně obnovil. Po spojení Žeravic s Čekyní ztratila význam a zanikla.
 židovská radnice
210.0 m. n.m.
židovský obecní dům
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Kroměříž
Raně barokní budova židovské radnice byla postavena v l. 1687–1688 podle plánů arch. G. P. Tencally. Od 18. stol. do r. 1860 byla v budově také židovská škola. Židovská komunita zanikla za 2. sv. války. Radnice od r. 1958 chráněnou památkou, v l. 1974–1980 opravena. Dnes sídlem různých firem.
 Židovské město, Špalíček
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Dochovaný soubor několika domů bývalé židovské čtvrti města Prostějov. V domech Špalíčku se nacházejí výstavní prostory Muzea.
 židovský hřbitov
200.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Tovačov
Židovský hřbitov byl založen v 2. pol. 17. stol. Nejstarší z cca 250 náhrobků jsou z konce 17. stol. Součástí hřbitova je obřadní síň, postavená r. 1889 (arch. Max Freischer) Davidem rytířem Gutmannem. Síň byla v l. 1994-96 opravena a slouží jako muzeum židovské obce. Hřbitov je chráněnou památkou.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Prostějov
Nejstarší židovský hřbitov založen ve 2.pol. 15 stol. Ve pol. 19.stol. byl zastavěn. Druhý hřbitov vybudován r.1801 na Brněnském předměstí, zničen byl za německé okupace. Třetí hřbitov otevřen r. 1908, funguje do současnoti.
 židovský hřbitov
205.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Kojetín
Hřbitov na severovýchodním konci města, založený patrně již ve 2. pol. 15. stol.. První zmínka pochází až z r. 1574. Poslední pohřeb v r.1942, poté devastován, nyní v postupné rekonstrukci.
 židovský hřbitov
214.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ivanovice na Hané
Židovský hřbitov v Ivanovicích na Hané pochází z přelomu 16.-17.stol. Na hřbitově byl hrob předků olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Hřbitov zanikl v r. 1940 stejně jako zdejší židovská obec. Dnes je ve špatném stavu.