Turistické cíle v okolí obce Čelčice

Toufarův vodní mlýn v Domamyslicích byl jedním ze dvou vodních mlýnů na Mlýnském potoku. Mlýn je částečně technicky zachován. Před mlýnem stávala mohutná lípa, stará přibližně 500 let. Bohužel byla v roce 2007 vyvrácena bouří.

Novorenesanční zámek, původně vodní hrad, byl ve 14. stol. přestavěn a byla postavena více než 90 metrů vysoká věž. V 17.-18. stol. byl přestavěn na šlechtické sídlo. Na konci 19. stol. přibylo novorenesanční křídlo. Od r. 1994 je zámek majetkem města.

Lokální trať vystavěná roku 1895. Poslední osobní vlak projel r. 1981. Dnes slouží pouze nákladní dopravě a občasným vyjížďkám historických vlakových souprav.

Zaniklá tvrz v blízkosti bývalého hospodářského dvora, při jižním okraji obce, prvně připomínaná r. 1351 a naposledy roku 1380.

Původně tvrz, první zmínka pochází z roku 1336 (majitel Vrchoslav z Uherce). V 1. polovině 17. století tvrz přestavěna v barokní zámek olomouckým proboštem. Roku 1723 získal zámek dnešní podobu (majitelkou Zuzana Gelhornová). Dnes soukromý majetek.

Větrný mlýn byl do Určic přemístěn z Plumlova v letech 1804–1805 a znovu postaven mlynářem Martinem Trbicou. Zničen při větrné bouři roku 1954.

Tato lokalita nebyla dosud potvrzena v žádných písemných pramenech, ale její dispozice a terénní změny nepochybně nasvědčují, že se jedná o bývalé opevněné sídlo.

Archeologicky zkoumané opevněné hradiště či kultovní objekt na Velkém Kosíři. Při hradišti mohylové pohřebiště baalberské kultury z období eneolitu asi 3 700-3 200 let př. n. l. Lokalita Varhany, Boří a Nad Ostichovcem.

Dřevěná rozhledna (28 m, 442 m n. m.) stojí na místě původní dřevěné rozhledny, postavené r. 1927, která byla r. 1939 pro špatný technický stav stržena. V letech 2012-2013 byla vybudovaná obcemi mikroregionu Kosířsko nová rozhledna, která byla otevřena veřejnosti dne 22.6.2013. Od r. 2023 uzavřena a navržena k demolici.

Pozdně barokní zámek postavený po r. 1765 v místě stržené gotické tvrze. Po požáru r. 1779 opraven. Zámek je obdélná jednopatrová stavba s rizality po stranách nádvorního průčelí. Hlavní průčelí zdůrazněno mělkým rizalitem se vstupním portálem.

Opevněné raně středověké hradisko na ostrožně nad Týnečkou bylo ze tří stran chráněno příkrými svahy, dobře přístupné bylo pouze z východu, kde se dal ještě v 19. stol. pozorovat znatelný obloukový val. Na lokalitu poprvé r. 1885 upozornil J. Havelka a později ji popsali V. Houdek a I. L. Červinka.

V obci Věrovany se mělo kdysi rozkládat nížinné opevněné sídliště chráněné příkopem a palisádou, případně i valem. Lokalita osídlená v době bronzové, v časném slovanském období i ve starší době hradištní, byla opevněna až v mladší době hradištní. Dnes je prostor značně poškozen novodobou zástavbou.