Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Lipany

Původně soukromá modlitebna Mordechaje Maisela, dvorního Žida Rudolfa II., byla jako renesanční postavena v letech 1590–92. Současná novogotická podoba z let 1892–94 a 1900, kdy při asanaci okolních domů došlo k odhalení západního průčelí. Po roce 1945 součást židovského musea.

Zámek byl postaven v roce 1755 v barokním slohu na místě starší tvrze stavitelem Jakubem Antonínem Canavallem. V současnosti je zámek využíván několika organizacemi a není veřejnosti přístupný.

Raně barokní stavba, kterou v l. 1653–54 vybudoval Ferdinand III. z budovy starší zbrojnice. Jako zbrojnice sloužila do r. 1767, v l. 1780–1833 káznice, v l. 1835–96 malostranská jatka.

Památník s rozhlednou (12 m, 480 m n. m.), připomínající velké husitské shromáždění, zadal Okresní osvětový sbor v Jílovém (architekt Jansta). Slavnostně byl otevřen 5.7.1931. Později rozhledna pozapomenuta chátrala, r. 1998 byla provedena na popud obyvatel Sulic její oprava.

Betonový Mánesův most přes Vltavu byl vybudován v letech 1911-1916 a nahradil železnou Rudolfovu lávku pro pěší. Svůj název nese bez přerušení od r. 1920. Vede od Rudolfina ke stanici metra A Malostranská na Klárově.

Barokní sloup se sochou Immaculaty a kamenným soklem obklopený kamenným zábradlím z roku 1699, který vychází z podoby mariánského sloupu sochaře Jiřího Bendla z roku 1652. Autor ani donátor nejsou známi, sloup je pouze označen iniciály F.F.B.

Replika sloupu, který nechal v roce 1650 postavit Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před švédskými vojsky roku 1648. Sloup byl jako symbol monarchie a rekatolizace 3. 11.1918 davem stržen. Replika byla postavena v půli roku 2020, kopii díla vytvořil Petr Váňa.

Nejstarší pražské nádraží, vybudované v pozdně klasicistním slohu v letech 1844–1845, doplněné roku 1873 o dvoranu a budovu s restaurací.

Městečko plnilo funkci podhradí Staré Dubé, vzniklo zřejmě v 2. pol. 13. stol. Mělo dvě brány, část jedné se zachovala. Hradní komplex je v českých zemích výjimečný. Zaniklo asi spolu s hradem po r. 1446, kdy byl hrad obležen vojsky Jiřího z Poděbrad. Z této doby se dochovala i obléhací stanoviště.

Jenda z nejvýznamnějších novoklasicistických budov v Praze z let 1924–1929, podle projektu Františka Roitha.

Novostavba banky z roku 1891 podle plánů Antonína Wiehla na místě soukenických kotců přeměněných na divadlo. Přestavěna podle projektu Osvalda Polívky v roce 1931.