Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Lipany

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Dům U Kamenného stolu, Salmovský či Braunův stojí na místě gotického domu, později renesančně a barokně přestavěného. Dnešní podoba je klasicistní, pochází z přestavby z roku 1820. Roku 1714 dům koupil barokní sochař Matyáš Bernard Braun, aby si zde zřídil sochařskou dílnu, tehdy největší v Praze.

Raně klasicistní jednopatrový palác přestavěl pro Josefa hraběte Vratislava z Mitrovic po roce 1800 I. E. Palliardi. Po roce 1845 patřil Schwarzenberkům, v roce 1948 byl zkonfiskován a sloužil diplomatickým službám.

Barokní stavba za základech gotických domů využívána jako informační ústředí OSN, sídlí zde kanceláře ambasády Brazílie. Od 18. do 20. stol. v držení pánů Dobřenských z Dobřenic, později např. rytíře z Neuberka, kurátora Matice české.

Rokokový palác z l.1755–66 vystavěný Anselmem Luragem dle projektu K. I. Dienzenhofera, stojící na místě půdodních tří domů s románskými a raně got. základy. 1838 rozšířen a upraveny fasády. Po r. 1949 sídlo Národní galerie.

Současný palác vznikl postupnou přestavbou románského domu ze 12. století, vrcholně goticky a renesančně upraveného. Vrcholně barokně upraven po roce 1701 podle projektu G. B. Alliprandiho. Poslední významné úpravy proběhly v roce 1901.

Monumentální palác po vzoru vídeňské novorenesanční architektury si v l. 1861–63 nechal postavit Prokop hrabě Lažanský. Autorem projektu je Vojtěch Ignác Ullmann, stavitelem byl František Havel. V budově je proslavená kavárna Slávia a sídlo FAMU.

Raně barokní palác postavil v letech 1651–57 Carlo Lurago. V r. 1787 klasicistně přestavěn F. Hegerem. Od r. 1907 vlastnictví sociální demokracie. V letech 1953–89 Leninovo muzeum. Dnes sídlo ČSSD a Amer. kulturního a obchodního střediska.

Palác vznikl ze dvou gotických domů z doby po 1370. Současná podoba po Palliardiho přestavbě pro barona MacNevena kolem 1770. Od r. 1811 patřil advokátu Měchurovi, pozdějšímu tchánu Fr. Palackého, který zde žil a zemřel stejně jako jeho zeť F. L. Rieger.

Vrcholně barokní palác na místě čtyř středověkých domů, sjednocených v 15. stol. Autorem vrcholně barokní přestavby je K. I. Dientzenhofer. Ve 30. l. 20. stol. upraven na banku. V jedné místnosti strop s výzdobou z doby Dientzenhoferovy přestavby.

Čtyřkřídlý raně klasicistní palác vystavěl pro Maxmiliána hraběte Desfourse na konci 18. stol. Ignác Palliardi. Po něm vlastnictví podnikatele Jakuba Wimmera. Jméno podle Porgesů z Portheimu, kteří jej vlastnili od 19. stol. do druhé světové války.

Barokní palác z let 1694–99 (Jean Baptiste Mathey) na místě čtyř gotických domů, značně poškozen při pruském obléhání Prahy r. 1757, přestavěn po r. 1783 Antonem Haffeneckerem. Sochařská výzdoba od I. M. Platzera.