Turistické cíle v okolí obce Jarohněvice

Keltské sídliště ze 3.stol. př.n.l. s prokázaným obchod. stykem s Podunajím a Středomořím. Zaniklo asi ve 2.stol. př. n. l.. Četné archeolog. nálezy, prokázána výroba keltských mincí a vývozního artiklu z bronzu a železa. Doposud se neprokázalo celkové opevnění lokality, která činí nejméně 35 ha.

Bývalý františkánský klášter byl postaven kardinálem F. Dietrichsteinem v l. 1610–20 vč. přestavby pův. hřbitovní kaple na kostel Nejsv. Trojice (zbořen r. 1790). R. 1654 postavena kaple sv. Kříže. Klášter zrušen r. 1788, poté zde byla pekárna, octárna. Rekonstrukce koncem 20. stol., dnes hotel atp.

Klášter milosrdných sester sv. Kříže postavený ve 20. - 30. letech 20. století dotváří památkově chráněná kaple Povýšení sv. Kříže. Autorem stavby je Metoděj Matuška, vitráže a mozaiky zhotovil Atelier Vačkař. Hlavní průčelí bylo novodobě přestavěno.

Opevněný vojenský tábor či hradiště založený patrně v 1. čtvrtině 15. století v dobách husitských válek jako možné sídlo vojenské posádky či loupeživé tlupy, 500 m od nádraží v Kojetíně při železniční trati z Kojetína do Kroměříže.

Místo zaniklé kamenné tvrze na jz. okraji intravilánu obce, v zahradě domu čp. 75. Založena před pol. 14. stol. pány z Količína. Později majetkem Šternberků a Prusinovských. Zaniká v době 30leté války či po připojení Količína k Holešovu r. 1654.

Významný bod Chřibských vrchů. Úzký asymetrický hřbet tvořený paleogenními hrubozrnnými pískovci až slepenci. Po celé délce větší i menší skalní formy různých tvarů. Vlastní vrchol má pozoruhodný tvar směrem vzhůru se zužující.

Kostel Českobratrské církve evangelické byl postaven v l. 1848-1856, nahradil modlitebnu z r. 1791. V 2. pol. 19. stol. instalovány varhany (opraveny r. 2004). V 2. pol. 20. stol. rekonstrukce interiéru kostela dle návrhu faráře a výtvarníka Jiřího Zejfarta. R. 1991 byl kostel celkově opraven.

Kostel byl postaven na základech pův. gotického chrámu (ze 14. stol.) v l. 1650-1708. Projekt vypracoval architekt Filibert Lucheseh. Výzdobu provedli mj. sochaři Jan J. Schauberger a Gottfried Fritsch. R. 1748 byl stavebně upraven. Pod kaplí je hrobka Rottalů a Vrbnů. Věž nese zvony z 16. stol.

Barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl na popud Amanda Antonína z Petřvaldu za jeho nástupců, snad v místě starší stavby zničené požárem. V r. 1770 za Künburgů byl dokončen a vysvěcen.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1681-1712. Slavnostně posvěcen r. 1740 biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtensteinu. Následně mnohokrát upravován. U kostela stojí fara.

Původně gotický kostel ze 13. století, barokně přestavěný v 17. století a s interiérem ve stylu vídeňského klasicismu z pol. 18. století.

Novogotická stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie pochází z poloviny 19. stol. Do roku 1894 byl u kostela hřbitov.