Turistické cíle v okolí obce Řídelov

Renesanční zámek, původně gotické sídlo-vodní hrad, které dal Zachariáš z Hradce r.1553 přestavět renesančně. Po pánech z Hradce byli majiteli Slavatové, Lichtenštejni a Podstatští.

Městská památková reservace Telč chrání od roku 1950 areál hrazeného města a zámku, roku 1992 zahrnutý do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Od roku 1995 ji rozšířila památková zóna Starého Města jihovýchodně od centra.

Telčský dům byl postaven zřejmě ve 13. stol. Vyhořel r. 1386, opraven r. 1388. Měl řadu majitelů (obchodníci, konšelé, řezník aj.). Po r. 1945 zde byl sklad a drogerie. R. 1995 dům koupila sochařka Anna Hanzlová, která v něm po rekonstrukci otevřela r. 2006 expozici Historie a legendy Telče a okolí.

Tvrz vystavěná v roce 1513 Vencelíky z Vrchovišť přestavěna Kryštofem Vencelíkem na renesanční zámek ke konci 16. století. Po třicetileté válce opraven, barokní úpravy v roce 1714, dnešní vzhled z roku 1860. V současnosti patří České akademii věd.

V 16. století založili zdejší tvrz Leskovci z Leskovce. Posledním vlastníkem byl Arnošt z Leskovce. Po jeho smrti byla tvrz změněna na poddanskou usedlost. K bydlení sloužila do roku 1953, poté jako budova místního JZD. V roce 1965 byla tvrz zbořena.

Barokní mlýn na horní vodu byl vystavěn roku 1741. Objekt si zachoval téměř původní podobu s výraznou mansardovou střechou, uliční fasáda je zdobena štuky z 19. století. V roce 1930 zde kromě mlýna fungovala i pila, obojí vlastnil Karel Wagner. Mlýn je památkově chráněný od roku 1958.

Vodní nádrž Nová Říše byla vybudována jako vodárenská mezi lety 1979-1984 na potoce Řečici (též Olšanský potok) u Vystrčenovic, asi 5 km nad soutokem s Vápovkou. Od r. 2012 je chráněna též jako přírodní památka Nová Říše.

Dřevěnou vyhlídku, připomínající honosnější myslivecký posed, postavili dobrovolníci a myslivci z Mezné v roce 2022. Stavba je volně přístupná na vlastní nebezpečí.

Barokní výklenková kaple z druhé pol. 17 stol. je 1. zastavení křížové cesty z Telče ke kapli sv. Karla Boromejského, vybudované hraběnkou Františkou Slavatovou na popud telčských jezuitů. Zachovala si původní architektonické prvky a barevné řešení. Obraz Pilátova soudu pochází z kaple P. Marie.

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Hřbitov založen v polovině 18. století a užíván byl do počátku druhé světové války. Dochovalo se cca 130 náhrobků od 18. do 20. století a zajímavá márnice/vozovna.

Židovský hřbitov neznámého stáří, sloužící kdysi početné židovské populaci Batelova. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1715. Pohřby do 2. světové války.