Turistické cíle v okolí obce Mrákotín

V 16. století založili zdejší tvrz Leskovci z Leskovce. Posledním vlastníkem byl Arnošt z Leskovce. Po jeho smrti byla tvrz změněna na poddanskou usedlost. K bydlení sloužila do roku 1953, poté jako budova místního JZD. V roce 1965 byla tvrz zbořena.

Vodní nádrž Nová Říše byla vybudována jako vodárenská mezi lety 1979-1984 na potoce Řečici (též Olšanský potok) u Vystrčenovic, asi 5 km nad soutokem s Vápovkou. Od r. 2012 je chráněna též jako přírodní památka Nová Říše.

Zděná výklenková kaple na obdélném půdorysu, omítnutá a nabílená. Nika je segmentově sklenuta, uvnitř je novodobá soška Panny Marie. Střecha je sedlová, krytá taškami, zakončená dvojramenným křížem. Kapli lze datovat pouze přibližně do 18. či. 19. století. Památkově chráněna je od 3. 5. 1958.

Barokní výklenková kaple z druhé pol. 17 stol. je 1. zastavení křížové cesty z Telče ke kapli sv. Karla Boromejského, vybudované hraběnkou Františkou Slavatovou na popud telčských jezuitů. Zachovala si původní architektonické prvky a barevné řešení. Obraz Pilátova soudu pochází z kaple P. Marie.

Zděná výklenková kaple neznámého stáří, snad zasvěcená sv. Janu. Hluboký výklenek sahá až k podlaze, uvnitř je torzo kamenného sloupu (pravděpodobně dříku a patky žulových božích muk) a obraz Panny Marie, malovaný na plechu a krytý plechovou stříškou. Kaple není památkově chráněná.

Vysoký kámen (738 metrů) je nejvyšším vrcholem České Kanady. Na vrcholu je mohutné skalisko s řadou balvanů. V 1. pol. 19. století byl na nejvyšší skále vztyčen sloup označující triangulační bod, který je dnes technickou památkou.

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Židovský hřbitov neznámého stáří, sloužící kdysi početné židovské populaci Batelova. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1715. Pohřby do 2. světové války.

Židovský hřbitov pravděpodobně z poloviny 17. stol, márnice je z pol. 19. stol. Uchovalo se na něm cca 1200 náhrobků, nejstarší z 18. stol. V interiéru márnice jsou fragmenty hebrejských liturgických textů.

Židovský hřbitov byl založen r. 1794. Po postupném přesídlení většiny markvareckých židovských obyvatel byla zdejší náboženská obec r. 1888 zrušena. Většina náhrobků pochází z 1. pol. 19. stol., součástí hřbitova je kamenná obřadní budova. Hřbitov patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Židovský hřbitov v Telči byl zřízen v letech 1879–1880 (starší hřbitov zanikl beze stopy). Na ploše 2800 m2 (z větší části nezaplněné), ohrazené vysokou zdí, se zachovalo cca 200 moderních náhrobků s hebrejskými, německými i českými nápisy. Obřadní síň je užívána Církví adventistů sedmého dne.

Prvním známým majitelem byl v r. 1345 Oldřich z Hradce. V l. 1485–1494 hrad V. Vencelík z Vrchovišť přestavěl přibližně do dnešní podoby. V r. 1645 byl obsazen Švédy a poškozen. V r. 1964 vyhořel, obnova začala v r. 1974, skončila v r.1992.