Turistické cíle v okolí obce Mrákotín

Socha sv. Jana Nepomuckého v nadživotní velikosti pochází z roku 1768. Oblečena je do zřaseného kněžského roucha s biretem, s křížem v rukou, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd. Postava světce stojí na profilovaném soklu s rytými vzory, monstrancí a hůře čitelným česko-latinským nápisem.

Barokní socha světice je součástí hodnotného souboru soch od Kašpara Obera z let 1740-1750, lemujících cestu z historického centra Telče na Staré Město ke Kostelu Matky Boží. Máří Magdalena je v mírně nadživotní velikosti, zobrazena je v klasickém pojetí. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha z 18. století na parapetu mostu je pravděpodobně dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Světec je oblečen v biskupském oděvu, v jedné ruce drží berlu, ve druhé dvouramenný kříž. Levou nohou stojí na ležícím ďáblu spoutaném v řetězech. Památkově chráněno od roku 1958.

Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.

Sokolovna v Telči je dvoupodlažní tradicionalistická budova s mansardovou střechou, postavená v letech 1922–1924 podle projektu místního stavitele Ludvíka Srby. Fasáda vykazuje prvky kubismu a art deco a dominuje jí sgrafitový obraz Blaník od Antonína Václava Slavíčka z roku 1924.

Jednopatrový dům z 1. poloviny 19. století. V budově bývala kavárna Republika; její sál si od roku 1925 pronajímali místní sokolové. Roku 1927 sokolové dům koupili. 13. září 1946 se zde konal mimořádný soud s Hertou Kašparovou. Dům byl navržen na památkovou ochranu, ta mu nebyla udělena.

Drobná barokní plastika ze 17. století na robustním žulovém sloupu. Rekonstruována v roce 2000.

Barokní sousoší z let 1717–1720 od Františka Bauguta. Trojboký podstavec zdobený reliéfy je doplněn sochami světců – Jana Nepomuckého, Jana Křtitele, Prokopa a Josefa. V roce 1838 byla kolem postavena empírová kašna.

Barokní sousoší z mušlového vápence z roku 1727 od neznámého autora méně obvyklého ikonografického typu. Znázorňuje Ježíška stojícího mezi Pannou Marií a sv. Josefem, držící je za ruce. Sousoší stojí na pískovcovém volutovém soklu s balustrádovou ohrádkou. Památkově chráněné je od roku 1958.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).

Špitál s centrální osmibokou kaplí byl založen roku 1694 v prostoru severozápadně od počáteckého náměstí. Kaple byla poničena požárem v roce 1821. Opravena v r. 1834, kdy získala novogotickou vížku. Nyní v užívání Církve československé.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.