Turistické cíle v okolí obce Nová Ves

nebo vyberte

Nová Ves

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 213 záznamů, 9 / 18 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 kostel sv. Bartoloměje
493.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Radkov
Pozdně barokní kostel postavený po požáru roku 1717 s použitím konstrukcí svého předchůdce, připomínaného poprvé roku 1360. Velká oprava o století později po obnově samostatné farnosti, zatím naposledy koncem 20. století.
 kostel sv. Bartoloměje
585.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Stranná
Hrazený, původně farní, gotický kostel, postavený v první polovině 13. století. V průběhu let byl několikrát přestavován (1500, 1744, 1797, 1842 a 1894) až do dnešní, pozdně barokní podoby. O rozsahu a původní stavební podobě není do 15. stol. nic známo.
 kostel sv. Bartoloměje
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dušejov
Barokní novostavba kostela sv. Bartoloměje z let 1780–1787 postavená dle projektu pražského stavitele Jana Josefa Pachnera. Stojí na místě kostela, jehož existence je doložena ve 14. století, který musel být z důvodu špatného stavu roku 1771 uzavřen a roku 1780 zbořen. Památkově chráněn od r. 1958.
 kostel sv. Ducha
522.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Telč
Pozdně gotický kostel na místě nejstarší svatyně v Telči, přistavěný k jediné dochované památce na původní týn – románské věži z počátku 13. století. V letech 1414–1579 městský špitál, kostel zrušen 1785, pro evangelíky obnoven po I. světové válce.
 kostel sv. Jáchyma
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dobrá Voda
Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s odsazenou apsidou z roku 1682. Na sedlové střeše je hranolový sanktusník s oplechovanou cibulí. V bočních zdech v západní části lodi jsou sdružená obdélná okna s kamenným ostěním.
 kostel sv. Jakuba
Veselá
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Původně opevněný gotický kostel založen před r. 1348, upraven roku 1642, poslední úpravy kolem roku 1856.
 kostel sv. Jakuba Většího
521.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Telč
Kostel vznikl po vysazení města Telče po pol. 14. stol. Poškozen za husitských a následných válek, přestavba 1443–58. Úpravy pro jesuity (po 1651) většinou zanikly při puristické obnově 1892. Součástí areálu chodba křížové cesty a vzdálené děkanství.
 kostel sv. Jana Křtitele
553.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Urbanov
Původně románský kostel z let 1220–30 byl přestavěn goticky roku 1419, manýristicky v první polovině 17. století a pozdně barokně roku 1780. Součástí areálu je bývalý hřbitov s kaplí sv. Barbory a fara s rozlehlým dvorem.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Cerekev
Barokní, v jádru gotický hřbitovní kostel, postavený Leskovci na konci 15. století. Z gotické stavby je viditelný portálek v jižní zdi lodi. Zpustlou stavbu nechal barokně obnovit v letech 1715-1716 arcibiskup František Künburg. Další přestavby proběhly v letech 1763, 1811 a po požáru v roce 1821.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Počátky
První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
555.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Krahulčí
Barokní poutní kostel z let 1726–28 na návrší nad dnešní silnicí I/23 mezi Telčí a Krahulčím. Údajně první svatyně oficiálně zasvěcená novopečenému světci v českých zemích. Snad zde měl vyrůst i františkánský klášter.
 kostel sv. Jiljí
558.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Strmilov
Trojlodní empírová stavba s presbytářem uvnitř půkruhově a vně kostela polygonálně uzavřeným. Zmiňována je již v roce 1376, kdy byla součástí Olomoucké diecéze. Kostel v letech 1823 a 1835 zachvátil požár. V současné podobě je datován z l. 1843–1849.