Turistické cíle v okolí obce Nová Ves

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.

Drobná technická památka, původně určená k výrobě kolomazi. Jde o kruhový žulový balvan s prohlubní svažující se k otvoru uprostřed. Na něm byl destilací borového dřeva získáván dehet, smícháním s tukem pak vznikala kolomaz - mazivo na dřevěné nápravy vozů. Kámen je v centru obce druhotně umístěný.

Domy č.p. 137 a č.p. 98 v Telči tvořily hospodářské zázemí vily hraběte von Spangen. Fasáda přízemního kuchyňského traktu (č.p. 98) z roku 1850 je sjednocena se sousední vilou, budova konírny a kočárovny z roku 1873 byla později zvýšená o patro s úřednickými byty. Oba domy jsou památkově chráněné.

Konvikt sv. Andělů v Telči vznikl roku 1668 na místě renesanční panské sladovny. Sloužil jako jezuitská hudební škola. Podlouhlá dvoupodlažní budova integruje zbytky gotických hradeb a prošla klasicistními i novodobými úpravami. Po zrušení řádu sloužila k bydlení, dnes je zde vzdělávací centrum.

Zaniklý gotický hřbitovní kostel Božího Těla je poprvé uváděn na konci 15. století. V 70. letech 17. století barokně přestavěn Janem Cypriánem Eusebiem s chotí Annou. V 18. století začal pustnout. Počátkem 19. století vykraden a v roce 1886 byl úřady pro zchátralost uzavřen. Zbořen byl v roce 1905.

Hřbitovní kostel z konce 16. století, barokně přestavěn v l. 1705 – 11, snad architektem Domenicem de Angeli. V interiéru 5 oltářů od sochaře Františka Bauguta. Západně od kostela hranolová zvonice s kostnicí z doby vzniku kostela.

Kostel na telčském Starém Městě vznikl zřejmě nejpozději ve 13. stol. Nejstarší dochované části dnešní stavby pocházejí z konce století následujícího, většina kostela je barokní. Součást areálu dodnes funkčního zařízení sociálních služeb a hřbitova.

Kostel založen v polovině 13. století, poprvé připomínán r. 1384, farnost je doložena roku 1354. Věž a sakristie byly přistavěny kolem roku 1728. Dochovalo se pozdně románské bronzové dveřní klepadlo v podobě lví hlavy a gotická kropenka.

Kostel vystavěn v l. 1343 až 1363. Poškozen za třicetileté války, opraven počátkem 18. století. R. 1827 zničen požárem. Opraven r. 1829.

Staré poutní místo s pramenem, první kaple zřízena r. 1555. Nyní poutní barokní kostel z roku 1752, postavený na místě svého předchůdce z roku 1652. Okolo kostela zeď s ambity, u pramene barokní kaple.