Turistické cíle v okolí obce Jihlávka

Synagoga postavena v roce 1794 na místě synagogy zničené požárem v r. 1790. Upravena v r. 1825. Po válce sbor Církve čs. husitské a klub zahrádkářů. I přes pozdější úpravy si zachovala klasicistní vzhled.

Empirová synagoga z roku 1825, postavená na místě barokní synagogy zmiňované 1693 a zničené požárem r. 1824. V současnosti zde je sbor Církve československé husitské a stálé expozice Franze Kafky a židovské obce v Třešti.

Bývalá telčská synagoga vznikla roku 1904 podle projektu Karla Wagnera z Jihlavy mezi židovským obecním domem (čp. 41/I), a šíjovým příkopem opevnění. Používána do roku 1939, po II. světové válce jesle, policejní stanice, dnes sídlo pracoviště NPÚ.

Renesanční zámek, původně gotické sídlo-vodní hrad, které dal Zachariáš z Hradce r.1553 přestavět renesančně. Po pánech z Hradce byli majiteli Slavatové, Lichtenštejni a Podstatští.

Městská památková reservace Telč chrání od roku 1950 areál hrazeného města a zámku, roku 1992 zahrnutý do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Od roku 1995 ji rozšířila památková zóna Starého Města jihovýchodně od centra.

Telčský dům byl postaven zřejmě ve 13. stol. Vyhořel r. 1386, opraven r. 1388. Měl řadu majitelů (obchodníci, konšelé, řezník aj.). Po r. 1945 zde byl sklad a drogerie. R. 1995 dům koupila sochařka Anna Hanzlová, která v něm po rekonstrukci otevřela r. 2006 expozici Historie a legendy Telče a okolí.

Tvrz vystavěná v roce 1513 Vencelíky z Vrchovišť přestavěna Kryštofem Vencelíkem na renesanční zámek ke konci 16. století. Po třicetileté válce opraven, barokní úpravy v roce 1714, dnešní vzhled z roku 1860. V současnosti patří České akademii věd.

Dnes již zřícenina pravděpodobně loveckého zámečku, který byl postaven v 16. stol. Po zapálení bleskem roku 1860 již nebyl obnoven a chátrá.

Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.

V 16. století založili zdejší tvrz Leskovci z Leskovce. Posledním vlastníkem byl Arnošt z Leskovce. Po jeho smrti byla tvrz změněna na poddanskou usedlost. K bydlení sloužila do roku 1953, poté jako budova místního JZD. V roce 1965 byla tvrz zbořena.

Dvoupodlažní klasicistní vilu si dal v roce 1842 na okraji zámeckého parku postavit tajný rada a velmistr řádu maltézských rytířů Adolf Podstatzky-Lichtenstein (1805–1898), mladší bratr tehdejšího majitele Telče, Leopolda II. Františka. Dnes zde sídlí Lesy České republiky, lesní správa Telč.

Jeden z nejstarších hradů hradeckých Vítkovců z první poloviny 13. století. Poprvé zmiňován roku 1267 při věnování řádu německých rytířů, v 1. polovině 15. století již pustý. Valem a příkopem chráněné trojúhelné jádro se zbytky hradby a paláce obsahující tzv. klasové zdivo.