Turistické cíle v okolí obce Rohozná

nebo vyberte

Rohozná

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 256 záznamů, 12 / 22 stran, vyhledáno za 0.54 sec
 kostel sv. Barbory
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Batelov
Raně gotický kostel z konce 13. století, původní farní kostel Batelova. V roce 1670 přistavěna sakristie, v 19. století nově zaklenuta loď.V interiéru vzácný náhrobník z r. 1765.
 kostel sv. Bartoloměje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Pelhřimov
Trojlodní bazilika z počátku 14. století, poprvé uváděna r. 1439. Rozšířena v r. 1553, r.1576 přistavěna 60 m vysoká věž. Přestavěna v l. 1646 a 1766. Cínová křtitelnice z r. 1517, křížová cesta od V. Foerstera a dřevěné jesličky F. Bílka.
 kostel sv. Bartoloměje
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dušejov
Barokní novostavba kostela sv. Bartoloměje z let 1780–1787 postavená dle projektu pražského stavitele Jana Josefa Pachnera. Stojí na místě kostela, jehož existence je doložena ve 14. století, který musel být z důvodu špatného stavu roku 1771 uzavřen a roku 1780 zbořen. Památkově chráněn od r. 1958.
 kostel sv. Ducha (Nejsvětější Trojice)
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Jihlava
Původně hřbitovní manýristický kostelík z r. 1572, zničen za švédské okupace v roce 1645. Znovu vybudován strahovskými premonstráty v r. 1661 v barokním slohu. V r. 1892 novobarokně upraven podle projektu architekta R. Völkla.
 kostel sv. Jakuba
Veselá
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Původně opevněný gotický kostel založen před r. 1348, upraven roku 1642, poslední úpravy kolem roku 1856.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Gotický kostel byl stavěn od r. 1243, před r. 1256 vyhořel, po opravě vysvěcen r. 1257, ač dokončován ještě řadu let - poč. 14. stol. dostavěna severní věž, v 2. pol. 14. stol. pilíře trojlodí (zaklenuto), poč. 15. stol. jižní věž. R. 1702 přistavěna marián. kaple. 1898-1906 kostel novogot. upraven.
 kostel sv. Jana Křtitele
553.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Urbanov
Původně románský kostel z let 1220–30 byl přestavěn goticky roku 1419, manýristicky v první polovině 17. století a pozdně barokně roku 1780. Součástí areálu je bývalý hřbitov s kaplí sv. Barbory a fara s rozlehlým dvorem.
 kostel sv. Jana Křtitele
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Starý Pelhřimov
Hřbitovní kostel z 1. poloviny 13. stol., později barokně přestavěný. Po požáru v roce 1930 byl obnoven. Hodnotná stavba s kvalitní freskovou výzdobou v interiérech je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR. Dnes v dobrém technickém stavu.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Cerekev
Barokní, v jádru gotický hřbitovní kostel, postavený Leskovci na konci 15. století. Z gotické stavby je viditelný portálek v jižní zdi lodi. Zpustlou stavbu nechal barokně obnovit v letech 1715-1716 arcibiskup František Künburg. Další přestavby proběhly v letech 1763, 1811 a po požáru v roce 1821.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Původní jihlavský farní kostel z posledního desetiletí 12. století, pod patronátem řádu německých rytířů. Uváděn roku 1243. Pozdně goticky upraven na konci 15. stol., renesančně na počátku 17. stol. a barokně po poškození za třicetileté války.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Počátky
První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.
 kostel sv. Josefa
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Mirošov
Neorientovaný filiální kostel sv. Josefa nechal kolem r. 1740 postavit Jan Vratislav z Mitrovic na počest svého povýšení do hraběcího stavu. Jeho architektem je údajně Kilián Ignác Dientzenhofer, autorství není doloženo. Má oválnou loď, stěny jsou tvarovány pomocí konvexních a konkávních zalomení.