Turistické cíle v okolí obce Rohozná

Rondokubistická stavba postavena stavitelem Skorkovským dle projektu J. Dufka v roce 1924. Stavbu financovalo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí, založené na podporu českých rodin osídlujících německé vesnice v okolí Jihlavy. Za války přejmenována na Horácký dům.

Na vrchu Lísek stávalo středověké panské sídlo, tvrz či snad malý hrad. Naposledy je toto sídlo připomínáno těsně před třicetiletou válkou, v roce 1618. V 80. letech 20. století byly jeho pozůstatky, valy a příkopy kruhového tvaru, zlikvidovány. Dnes zde již nejsou žádné terénní náznaky.

Budovu dal r.1885 postavit svobodný pán Leopold Wenzel-Sternbach pro první mateřskou školu ve městě. Provoz zajišťovaly sestry z Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame. Za 2. sv. války zabavena armádou, poté zde byla německá škola. R. 1946 byla znárodněna, v budově fungovala do r. 1971.

Dům čp. 11, bývalá městská šatlava, dnes slouží jako expozice městského muzea. Jako městské vězení sloužil od 16. stol. do r. 1849, kdy je převzal okresní soud. Přístupna je mučírna v bývalé gotické baště, cela, dvůr a vězeňská kaple sv. Kříže.

Neoklasicistní budova divadla byla přestavena z vyhořelé barokní solnice z roku 1707. Divadlo vystavěl v letech 1895–1896 stavitel Stanislav Rokos.

Opevnění, budované v období 14.–16.století, dokončené po požáru města r. 1554. Dochovány tři brány, několik bašt, městská i parkánová zeď. Zasypáním příkopů vznikly ulice obkružující městské jádro.

Barokní jednopatrový městský dům z 18. století, poslední doklad barokní podoby náměstí. Dům má obdélný půdorys, výrazný štít orientovaný do náměstí a mansardovou střechu. Průčelí zdobí soustava lizén a sdružených pilastrů. Památkově chráněný je od roku 1992.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1984 na ploše 0,2 hektaru. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů nad mořem.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Dva původně středověké domy č. 57 a 58, propojené při přestavbě pro muzejní účely. Domy prošly renesanční přestavbou, upravovány byly v baroku i v době klasicistní. Zachovaly se renesanční klenby, nástěnné a nástropní malby z 17. stol., arkádové ochozy a vysoká síň. Na nádvoří je malé lapidárium.

Židovské ghetto vzniklo v Třešti v pol. 17. stol. Tvořilo ho 77 domů, byla v něm synagoga, ješiva, špitál. Trojpodlažní dům barokního původu s klasicistními úpravami je jednou z nejlépe dochovaných staveb bývalého ghetta. Dochovala se v něm řada původních prvků, v přízemí pozůstatky černé kuchyně.