Turistické cíle v okolí obce Pavlov

Zámek byl postaven pravděpodobně v první pol. 17. stol. Na začátku 18.stol. byl zámek neobydlen, ale v letech 1739 – 1747 ho jeho majitelé barokně přestavěli. V dnešní době zámek prošel rekonstrukcí a slouží jako luxusní hotel.

Rozhledna Mařenka byla postavena na vrchu stejného jména r. 2012. Stavba z betonu, kamene, oceli a dřeva je vysoká 31 m, krytá vyhlídková plošina je ve výši 28 m. Je volně přístupná po modré značce od Dašovského mlýna u obce Štěměchy.

Sloup postavený v letech 1716–20 jako poděkování za konec poslední morové epidemie v českých zemích roku 1714. Autorem byl David Lipart z Brtnice, prostředky na stavbu pocházely z odkazu telčské měšťanky Zuzany Hodové. V sousedství dvě kašny.

Opevnění Telče vzniklo po vysazení města v polovině 14. století v návaznosti na hrad. Významné úpravy na přelomu 16. a 17. století, od poloviny 18. století postupně zanikalo. Dochovány části obou bran a dlouhé úseky zdí s obrannými prvky.

Hřbitov za jižním okrajem Brtnice založen kolem barokní kaple sv. Floriána po zrušení pův. hřbitova u kostela sv. Jakuba uvnitř městské zástavby. V pol. 19. stol. rozšířen o tzv. horní hřbitov na opačné straně ulice. Hrobky svých rodičů na dolním hřbitově navrhl významný architekt Josef Hoffmann.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1984 na ploše 0,2 hektaru. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů nad mořem.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Hřbitov založen v bezprostředním sousedství staršího hřbitova v roce 1860. Na ploše 2044 m2 se zachovalo cca 200 náhrobků z 19. a 20. století. Užíván byl do 2. světové války, poslední pohřeb zde proběhl ještě roku 1953, kdy zde byl pohřben A. Weisenstein. Vchod tvoří průčelí zbořené obřadní síně.

Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Památník 33 mužům, popraveným 7. 5. 1945 nacisty na vězeňském dvoře soudu, dnešní radnice. Sousoší Jaroslava. Krechlera Oběti revoluce je z r. 1975. Kovové prvky jsou dílem uměleckého kováře Alfreda Habermanna. R. 1992 zde byl odhalen pomník židovským obětem holocaustu, jehož autorem je Jan Sedlák.

Žulová stéla s oboustranným plastickým reliéfem kříže vyrůstajícího z Golgoty neznámého stáří a příčiny vzniku. Na čelní straně jsou znázorněny zbraně - meč a kuše. Na zadní straně stély jsou rytiny méně zřetelné – vpravo je šipka a vlevo štít s mečem. Kámen je památkově chráněný od roku 1958.