Turistické cíle v okolí obce Pavlov

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.

Klášter založen v první pol. 17. stol. Rombaldem z Collalta. Do komplexu začleněn původně renesanční evangelický zámecký kostel z konce 16. století. Barokní přestavba od Giovanniho Battisty Pieroniho. Zrušen roku 1784 a využit k hospodářským účelům. Na poč. 19. stol. zde byla textilní manufaktura.

Premonstrátský klášter z počátku 13. stol., po několika požárech mnohokrát přestavěn, součástí areálu je i barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Kostel s blíže neznámou dobou vzniku. Ví se, že zde stál už před r. 1500, kdy byl vyroben první zvon. Pravděpodobně byl postaven majitelem přilehlého šlechtického sídla. V l. 1673 a 1897–1898 provedeny stavební úpravy. R. 1711 vyroben druhý zvon. Varhany na obj. kníže Collalta r. 1896.

Kostel na telčském Starém Městě vznikl zřejmě nejpozději ve 13. stol. Nejstarší dochované části dnešní stavby pocházejí z konce století následujícího, většina kostela je barokní. Součást areálu dodnes funkčního zařízení sociálních služeb a hřbitova.

Jednolodní neorientovaný filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl mezi lety 1946 a 1948 přestavbou bývalé sýpky velkostatku. Snaha postavit v Puklicích kostel sahá do počátku 40. let 20. století, k realizaci stavby však došlo až po roce 1945, kdy byl konfiskován majetek majitele velkostatku.

Jednolodní gotický kostel v Kostelním Vydří vznikl ve 14. století. Přestavby v 15. a 17. století, věž z roku 1701. Klenba lodi z roku 1837, oprava po požáru 1889. Od josefinských reforem bez farního statutu.

Hřbitovní kostelík postavený Antoniem Scottim v letech 1695–7 na náklady telčských jesuitů a městské rady severovýchodně od hradeb města na novém městském hřbitově, vymezeném roku 1698 zdí. Dodnes slouží původní funkci.

Jednolodní stavba se čtyřhrannou věží orientovanou k severu pochází z roku 1841. Uvnitř kostela se nalézá klasicistní varhanní skřín z roku 1817. Původní nástroj zmizel v roce 1955 neznámo kam. V roce 2000 byly k historické skříni postaveny varhany nové.

Raně gotický kostel z konce 13. století, původní farní kostel Batelova. V roce 1670 přistavěna sakristie, v 19. století nově zaklenuta loď.V interiéru vzácný náhrobník z r. 1765.

Filiální kostel sv. Barbory je původně gotický, založen snad ve 2. pol. 13. stol. či na počátku 14. století. Do roku 1622 byl farní. Prošel celou řadou stavebních úprav, mohutná věž byla přistavěna až roku 1852. V hřbitovní zdi je zabudovaný smírčí kámen, přenesený sem v 80. letech 20. století.