Turistické cíle v okolí obce Kamenná

Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.

Barokní kostnice byla postavena v 70. l. 18. stol. knížetem Karlem Maxmiliánem z Dietrichsteina. Jsou zde vyrovnány kosti vojáků, zraněných r. 1746 v bitvě u Střegova, kteří sem byli převezeni (většina zemřela), také kosti místních obyvatel. Dále krucifix z 18. stol. a obrazy (patrně od L. Kasala).

Žulový kámen má rozměry 100 x 50 x 20 cm. Na přední straně má vystupující reliéfní maltézský kříž na žerdi vyrůstající z Golgoty. Zadní strana je hladká. Podle pověsti byl vztyčen na paměť dvou francouzských vojáků, kteří se na tomto místě vzájemně zabili v souboji o dívku kolem roku 1866.

Pozůstatky středověké těžby stříbra, která zde probíhala od poloviny 13. stol. První písemná zpráva je z r. 1285, kdy je zde uváděno 13 důlních polí. Těžba zde byla ukončena na konci 14., či na počátku 15. století. Zachovalo se několik desítek bývalých šachet až 10 m hlubokých a 25 m širokých.

Pseudogotický zámek z poloviny 19. století je součástí hospodářského dvora nacházejícího se v centru Kvasetic.

Rondokubistická stavba postavena stavitelem Skorkovským dle projektu J. Dufka v roce 1924. Stavbu financovalo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí, založené na podporu českých rodin osídlujících německé vesnice v okolí Jihlavy. Za války přejmenována na Horácký dům.

Letecký trasový maják sloužil ve 30. letech 20. století k navádění letadel při nočních letech z Prahy do Brna a Bratislavy. Zachována je obvodová část strojovny a 16 m vysoká ocelová věž s plošinou na světla.

Malinův dům v Havlíčkově Brodu (dříve nazýván Křenkovský) byl postaven koncem 15.stol. v období pozdní gotiky. V 16. stol. byl renesančně upraven a průčelí domu v barokním stylu pochází z let 1750-1760. Dům má ve vstupní síni - mázhauzu - výjimečnou pozdně gotickou hřebínkovou klenbu.

Mariánský sloup v Přibyslavi, monumentální dílo místního rodáka Romana Podrázského z roku 1998.

Pivovar vybudovaný v roce 1865 na místě staršího měšťanského pivovaru, zvaného Horní pivovar. Pivo vařil do roku 1950, dnes snaha v rekonstruovaném areálu výrobu obnovit.

Opevnění města bylo vybudováno v l. 1310-50. Hradby s 4 baštami a 2 branskými věžemi byly dlouhé 1500 m, silné do 1 m. Před hradbami byl hluboký příkop. R. 1472 bylo opevnění zesíleno parkánovou hradbou s baštami. Švédové město přesto dobyli. Hradby byly později rozebírány na stavební materiál.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.