Turistické cíle v okolí obce Mirošov

Vznik tzv. "zámečku" souvisí s podnikatelem Karlem Lowem. Objekt byl postaven v roce 1922 jako jeho venkovské sídlo. V roce 1945 přešel do majetku státu. Dnes patří soukromě firmě a slouží k bydlení.

Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.

Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.

Vodní mlýn severně od Vyskytné snad z počátku 18. století, kdy zde matrika uvádí Jana Hovorku a jeho ženu Annu. Poddanský mlýn patřil k panství Pelhřimov. Koncem 18. století v držení rodu Slavíků. V r. 1919 přestavěna obytná část. Od r. 1930 mlýn a pila Jana Dolejšího. Nyní upraven k bydlení.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.

Dva kamenné mosty z poloviny 19. století, které překračují Třešťský potok. Jednoobloukový, zvaný Šlajsna, je součástí hráze velkého rybníka, tříobloukový najdeme o kus níž po proudu.

Rustikální obecní kaple ze smíšeného zdiva byla na kalhovské návsi postavena v 1. polovině 19. století. Kaple má čtvercový půdorys, nároží jsou zkosená, hladké fasády jsou prolomeny obloukově zaklenutými nikami, střecha je jehlanová. Kaple je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní kapli nechal roku 1715 postavit úsobský farář D. Dvořák, který ji financoval z vlastních prostředků. Šlo o obdélnou orientovanou stavbu s odsazeným kněžištěm. Kaple svému účelu sloužila jen do roku 1783, kdy byla v rámci josefínských reforem zrušena. Postupně chátrala až do dnešní podoby.