Turistické cíle v okolí obce Mirošov

Gotický kostel byl stavěn od r. 1243, před r. 1256 vyhořel, po opravě vysvěcen r. 1257, ač dokončován ještě řadu let - poč. 14. stol. dostavěna severní věž, v 2. pol. 14. stol. pilíře trojlodí (zaklenuto), poč. 15. stol. jižní věž. R. 1702 přistavěna marián. kaple. 1898-1906 kostel novogot. upraven.

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1372. R. 1602 přestavěn (pozdní gotika), r. 1754 opravena věž, r. 1761 byl kostel obnoven. R. 1816 vyhořel, opraven r. 1845 a znovu v l. 1913, 1922 a 1970. Z obd. gotiky se zachovala 2 patra věže a část jižní předsíně. R. 1993 byly v kostele objeveny fresky.

Barokní, v jádru gotický hřbitovní kostel, postavený Leskovci na konci 15. století. Z gotické stavby je viditelný portálek v jižní zdi lodi. Zpustlou stavbu nechal barokně obnovit v letech 1715-1716 arcibiskup František Künburg. Další přestavby proběhly v letech 1763, 1811 a po požáru v roce 1821.

Původně románský kostel připomínán r. 1226 tvořil se sousední farou opevněný celek. V 18. století byl přestavěn barokně, v r. 1726 byla upravována věž, snad za účasti Santiniho. Poslední úpravy ve 30. letech 20. století.

Původní jihlavský farní kostel z posledního desetiletí 12. století, pod patronátem řádu německých rytířů. Uváděn roku 1243. Pozdně goticky upraven na konci 15. stol., renesančně na počátku 17. stol. a barokně po poškození za třicetileté války.

Neorientovaný filiální kostel sv. Josefa nechal kolem r. 1740 postavit Jan Vratislav z Mitrovic na počest svého povýšení do hraběcího stavu. Jeho architektem je údajně Kilián Ignác Dientzenhofer, autorství není doloženo. Má oválnou loď, stěny jsou tvarovány pomocí konvexních a konkávních zalomení.

Poutní kostel poprvé uváděn v roce 1553. Po třicetileté válce chátral. V r. 1730 byl přestavěn do současné barokní podoby, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při opravě střechy roku 1887 byla nalezena destička s datem 1587.

Filiální kostel sv. Kateřiny Sienské, původně luteránský, založen v 16. stol. V 18. století přestavěn presbytář. Na zdi kostela dva pozdně renesanční náhrobky – J. V. Vencelíka z Vrchovišt z roku 1606 a druhý neznámého rytíře s erbem polovičního lva.

Kostel byl postaven na místě pův. dřevěného kostela v 1. pol. 13. stol. Nejstarší části kostela pocházejí z r. 1250. V l. 1803-05 byl kostel výrazně přestavěn dle návrhu Johanna Zeissla. R. 1824 byla dostavěna zvonice. R. 1898 byla při přestavbě přenesena zvonicová věž nad západní průčelí kostela.

Kostel z počátku 13. století prošel několika přestavbami, současný krov lodi pochází ze dřeva, poraženého v letech 1501–2. Opravu po třicetileté válce dokládá letopočet nad hlavním vchodem. Obklopen hřbitovem, v dobrém stavu.

Kostel pochází z pol. 13. stol., původní zdivo dochováno v západní zdi lodi. V 16. stol. přistavěna věž. R. 1723 byl přestavěn. Po požáru r. 1763 je až do r. 1765 opuštěn. Znovu přestavěn v 19. i 20. stol. Zařízení převážně novobarokní z 19. stol.

Raně gotický kostel sv. Martina, založený ve 13. století, upraven ve druhé polovině 15. století. Barokní úpravy proběhly v 18. stol. Zachována pozdně gotická kazatelna, gotické a renesanční náhrobníky.