Turistické cíle v okolí obce Mirošov

Pozdně barokní neorientovaný obdélný kostel s půlkruhovým závěrem z let 1755–1760. Vystavěn Wolfgangem Filserem na náklady baronů de Klee. V roce 1836 klasicistně přestavěn, tehdy získal dvouvěžové průčelí i nové trojramenné schodiště. Mobiliář z přelomu 18. a 19. stol. Chráněn od roku 1958.

V jádru románský kostel z 13. století prošel poměrně složitým vývojem, několikrát byl upraven v gotice i baroku. V letech 1305–1530 patronát premonstrátské kanonie v Gerasu, poté přešel patronát na město Jihlava. Roku 1662 zasvěcen sv. Havlu, v 18. století barokně přestavěn a změnil zasvěcení.

Původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn v letech 1759–60 jihlavským stavitelem A. Aiglem. Severně od kostela stojí kostnice z roku 1759. Nedaleko kostela je rokoková fara z roku 1784 a zajímavá socha Piety z roku 1786.

Kostel byl postaven původně jako románský, ve 14. stol. byl goticky přestavěn. R. 1598 byla postavena věž. R. 1804 byl kostel při rekonstrukci stavebně upraven. Hřbitov, který se rozkládal kolem kostela, byl zrušen r. 1878. V těsné blízkosti kostela je zajímavá hřbitovní kostnicová kaple – karner.

Barokní kostel sv. Václava postaven na místě starší kaple v letech 1749–1751, snad Anselmem Luragem. Památkově chráněn je celý areál, sestávající kromě kostela z hřbitova, márnice, ze zděné ohradní zdi a z dvojice bran v ohradní zdi, situovaných po obou stranách vstupu do kostela.

Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.

Původně gotický kostel, r. 1384 uváděn jako farní. Koncem 15. stol. byl obnoven, v letech 1547–1562 byl rozšířen v trojlodní, barokně přestavěn r.1631 a 1763.

Zaniklý hrádek jehož pozůstatkem jsou valy a náznaky zdí. Vybudován pravd. ve 13. stol., v letech 1360–1366 zmiňováni Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce, r. 1364 Havel z Pacova, poté Jaroslav ze Šternberka a znovu Havel. Zanikl pravd. před r. 1464.

Zaniklá tvrz ne zcela jasné historie, která pravděpodobně sloužila majitelům Kostelce, jimiž byli v letech 1360-1365 bratři Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce. Tvrz zpustla zřejmě v r. 1458 při obléhání Jihlavy Jiřím z Poděbrad. Dnes se dochoval jen ostrůvek ve zcela zatopené bývalé mokřadní louce.

Památkově chráněný objekt tvoří budova bývalé kovárny, obytný dům a hospodářský dvůr. Kovárna byla postavena v roce 1863. Dominantou celé stavby jsou dva mohutné oblouky. Jedná se o vzácně zachovalou ukázku lidového stavitelství 19. století na Vysočině.

Křížová cesta v podobě cihlových kapliček podle návrhu Antonína Theina z let 1903 – 1906 byla postavena jako součást poutního areálu na Křemešníku. Zdobili ji terakotové reliéfy Viktora Foerstera. V roce 1947 byly původní kapličky nahrazeny žulovými od Františka Řeháka, s obrázky Raimunda Ondráčka.

Křížovou cestu na vrch Kalvárie zřídili v roce 1926 občané Stonařova na paměť padlých v 1. světové válce. Po odsunu původních obyvatel německé národnosti přestala být udržována a od 50. let 20. století byla ničena. Roku 2014 ji obec nechala rekonstruovat. Slavnostně vysvěcena byla 27. září 2014.