Turistické cíle v okolí obce Mirošov

Žulová pilířková boží muka, pravděpodobně z 18. století, patří do rozsáhlé skupiny barokních božích muk v okolí Batelova. Kvádrový nízký sokl bez ozdob přechází v hranolový pilířek. Na něm je robustní, kónicky tvarovaná lucerna s půlkruhově zakončenými nikami. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.

Jihlavský dům č. 55 na Masarykově náměstí byl vybudován v druhé čtvrtině 16. století, stavební historie tohoto místa sahá až do 13. stol. Roku 1836 dostal dům klasicistní fasádu. Koncem 80. let 20. století byl adaptován pro účely Muzea Vysočiny Jihlava, které zde sídlí. V přízemí domu je kavárna.

Dům č. 8 na Masarykově náměstí (čp. 80) byl na středověké parcele vystavěn ve druhé polovině 16. století. Zdobí jej válcový arkýř na nároží, hlavní průčelí má vysazeno patro na krakorcích. Podle informační tabulce na objektu je považován za mincovnu, spojitost s touto institucí není prokázána.

Klasicistní palác, vybudovaný po r. 1835 pro rodinu Schumpeterů. Pozdně klasicistně upraven v pol. 19. stol. Rodný dům ekonoma J. A. Schumpetera. Dnes sídlo informačního centra, expozice Muzea Vysočiny, stálé expozice Spolku přátel betlémů.

Dům na okraji židovské čtvrti, ve kterém bydlel a provozoval praxi MUDr. Siegfried Löwy, bratr Julie Kafkové a strýc Franze Kafky. Löwy zde žil od roku 1899 do roku 1932. Synovec za ním jezdil na prázdniny v letech 1900 – 1907. Na domě je od roku 2001 Kafkova busta od sochaře Františka Häckla.

Novorománský evangelický kostel v Opatově byl postaven v letech 1864-1868 podle projektu Josefa Bláhy z Kostelce. Roku 1879 vyhořel, brzo však byl opraven. Má pětiboký presbytář, je členěn opěrnými pilíři a nad vstupním průčelím je osmiboká věž. Kostel je památkově chráněný od roku 2000.

Pozdně renesanční jednopatrová budova fary v Batelově postavena v letech 1635-1636 za pánů Krabiců z Weitmile a faráře Ondřeje Františka Kukačky z Rájova, jehož podíl na přestavbě fary zmiňuje nápis na průčelí fary. Fara je významná rovněž pobytem Petra z Mladoňovic a Karla Havlíčka Borovského.

Unikátně zachovalý areál barokní fary byl postaven v letech 1768 – 1770. Autorem projektu byl tehdy mladý pražský architekt Jan Josef Prachner. Budova fary je kryta je mansardovou střechou. Památkově chráněna je od roku 1963, v roce 2014 byla ochrana rozšířena na další části areálu.

Farní budova z 18. století, přestavěna do dnešní podoby roku 1837. Na průčelí jsou sluneční hodiny z 19. století a štukový erb arcibiskupa Příchovského.