Turistické cíle v okolí obce Milíčov

Přírodní památka o rozloze 14,68 ha je součástí přírodního parku Čeřínek. Důvodem ochrany jsou přírodnímu stavu blízké lesní porosty a žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností a řadou jevů – skalních mís, suťových polí a kamenných moří.

Pozdně gotický či renesanční rychtářský špýchar z roku 1581 býval původně součástí statku při císařské silnici Vídeň–Praha. Býval považován za gotickou tvrz, což se ale neprokázalo. Objekt řadu let chátral a byl zařazen na seznam nejohroženějších památek Vysočiny. Jeho oprava začala v roce 2018.

Původně gotický dům přestavěn po požáru v roce 1561 Janem Broumem z Chomutovic a Janem Kržem z Plotišť ve stylu italské renesance, později klasicistně a empírově upraven. Sídlil zde královský purkrabí. Nyní je zde Galerie M a Muzeum strašidel.

Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.

První jihlavská radnice je doložena v pol. 13. stol. Nová radnice vznikla v r. 1425 koupí domu Mikuláše barchaníka. V 16. stol. byla radnice poškozena požáry a r. 1594 renesančně přestavěna. R. 1786 získala radnice klasicistní fasádu.

Pseudorenesanční zámek přestavěn ze staršího sídla v roce 1873, snad podle projektu Augusta Prokopa. Po roce 1906 rozšířen o škrobárnu. V roce 1928 velkostatek zakoupili manželé Šaškovi, kterým byl navrácen po roce 1990. Dnes zrekonstruovaný a udržovaný společně s ostatním hospodářstvím.

Zřícenina rozhledny postavené okrašlovacím spolkem v roce 1907, zanikla po požáru v roce 1940. Byla postavena na místě kde stála první celodřevěná rozhledna z roku 1853 postavené na popud starosty P.E. Leopolda von Löwenthal. Tato rozhledna byla zničena vichřicí v roce 1870.

Třípatrová věž, součást městského opevnění, dnešní podoba je z roku 1584. Věžička pochází z roku 1774. V bráně jsou zazděny dvě kamenné pamětní desky ze zbořené branky Kolíbka.

Osada z roku 1733 s hospodářským dvorem patřící úsobskému panství. V roce 1810 Ignác Jan Rychlý nechal zbudovat v jihovýchodní části dvora klasicistní zámek, který sloužil především správě majetku. Posledními majiteli byli manželé Václav a Emilie Červených.

Barokní kamenný sloup z r. 1746 se siluetou P. Marie s Ježíškem na vrcholu představuje nepříliš obvyklý typ drobné sakrální stavby. Na hranolovém soklu s rytými rámy spočívá čtyřboký sloup ukončený krycí deskou, na které je osazena silueta v podobě malby na plechu. Památkově chráněn od května 1958.

Socha Panny Marie s Ježíškem je cca 1 m vysoká kamenická práce na výrazném kamenném sloupu připomínající lidovou tvorbu. Původní záznam v databázi památkové péče uvádí rok vzniku 1685 jako barokního originálu, dnes je považována za mladší kopii Batelovské Madony. Chráněna od roku 1958.

Renesanční tvrz z 16. století tvoří jádro jihovýchodní části dnešní usedlosti čp. 4. Tvrz zcela přestavěna, dochovaly se některé druhotně použité kamenické detaily a pozůstatek příkopu na východní straně.