Turistické cíle v okolí obce Hybrálec

Barokní pískovcovou sochu zhotovil v první pol. 18. stol. Franz Klaus pro Leopolda Karla hraběte z Herbersteina. Znázorňuje světce v životní velikosti s obvyklými atributy. Při rekonstrukci byla soše vrácena původní polychromie. Stojí na zdobném soklu s bočními křídly. Památkově chráněná od r. 1958.

Jednopatrový dům z 1. poloviny 19. století. V budově bývala kavárna Republika; její sál si od roku 1925 pronajímali místní sokolové. Roku 1927 sokolové dům koupili. 13. září 1946 se zde konal mimořádný soud s Hertou Kašparovou. Dům byl navržen na památkovou ochranu, ta mu nebyla udělena.

Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.

Barokní pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1743 od Václava Viktora Morávka. Světec je v životní velikosti, v obvyklé podobě s obvyklými atributy. Napravo má anděla držícího kříž, tři andělíčci po levé straně drží kartuši s reliéfem Madony. R. 2011 poškozeno, renovováno O. Marcinem r. 2012.

Špitální kaple sloužící špitálu založenému po roce 1440 Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic. Novogoticky přestavěna, spolu s budovou bývalého špitálu, na konci 19. století.

Zámeček, jehož stavitel je neznámý stejně jako datum jeho výstavby, je poprvé zachycen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1800 jej získal Josef Heller, jehož rod vlastnil zámek až do 20. let 20. století. V 90. letech přešel do soukromých rukou.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Pozdně barokní jednopatrový trojkřídlý zámek, byl vybudován v roce 1760 hrabětem Karlem Josefem z Palmů na místě staršího hospodářského dvora. Knížata z Palm-Gundelfingenu jej drželi až do r. 1841.

Kamenná studánka na jihozápadním okraji přírodního parku Čeřínek byla do dnešní podoby upravena v roce 2003. V roce 2007 sochař Tomáš Krásenský umístil nedaleko studánky kamenný reliéf Panny Marie s Ježíškem. Patronem studánky je ZO ČSOP Margarita z Jihlavy.

Terénní stopy po švédském vojenském táboře z roku 1640. Tábor měl rozměry cca 50 x 50 m, dvě vysunutá dělostřelecká postavení a dva vchody.

Synagoga jako součást nového ghetta vystavěna v roce 1684. Jako modlitebna sloužila do roku 1943, poté skladiště. Od konce 60. let 20. století v desolátním stavu. Obnovena po roce 1989, otevřena jako muzeum v roce 2000.

Synagoga postavena v roce 1794 na místě synagogy zničené požárem v r. 1790. Upravena v r. 1825. Po válce sbor Církve čs. husitské a klub zahrádkářů. I přes pozdější úpravy si zachovala klasicistní vzhled.