Turistické cíle v okolí obce Kostelec

Řád piaristů vybudoval v letech 1764–71 kapli sv. Jana Nepomuckého a kolej. V letech 1864–68 byla piaristická kolej přestavěna na gymnázium. Na místě refektáře vystavěn kostel sv. Josefa Kalasanského.

Barokní kostel z 2. poloviny 18. století s pozdějšími významnými stavebními úpravami. Jednolodní stavba s odsazeným, trojboce uzavřeným kněžištěm; po stranách s čtyřbokými útvary oratoří; v ose stavby sakristie. Výrazná dominanta obce. Památkově chráněný.

Kostel byl postaven v 9. stol. jako součást velkomoravského hradiska (pobývali zde sv. Cyril a Metoděj). V 10. stol. bylo hradisko opuštěno. R. 1358 dal markrabě moravský Jan Jindřich horu augustiniánům, ti zde postavili kapli a klášter. R. 1421 vše zničeno husity. R. 1863 postavena dřevěná kaple.

Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.

Původně gotický kostel z 15. století založil Jiří z Kravař. Za Žerotínů (po roce 1500) sloužil kostel bratrské církvi. Od r. 1629 sloužil kostel katolické církvi. V l. 1625, 1704 a 1718 vyhořel. a 1720-25 byl přestavěn barokně. Roku 1785 byl zrušen hřbitov kolem kostela.

Kostel sv. Martina, Cyrila a Metoděje je ojedinělá puristická stavba postavená v letech 1927-1928 podle projektu architekta Antonína Mendla. Zvonice stojí oddělena od samotné jednolodní stavby kostela. Areál kostela je od roku 2000 chráněn jako kulturní památka.

Raně barokní kostel z let 1754-1758 postaven na základech gotického kostela z 2. poloviny 13. století. Jednolodní kostel na podélném půdorysu, zakončený půlkruhovým presbytářem a v průčelí s hranolovou věží. Před průčelím kostela dva kříže. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.

Farnost se prvně vzpomíná r. 1397. V 90. letech 18. století vznikla nová barokní fara. Současný klasicistní kostel byl postaven v letech 1805-1807 na přání světícího olomouckého biskupa Aloise Josefa hraběte z Kolowrat za finanční podpory Lichtenštejnů. K vysvěcení chrámu došlo v r. 1810.

Na místě původního kostela vystavěn nový barokní kostel v l. 1729–1731. Z původního raně barokního kostela zachovány zbytky zdí a věž, která ale byla ranně barokně přestavěna. Ve věži zvon, ulitý r.1558.

V r. 1327 se vzpomíná zdejší kostel a farář Petr. Během třicetileté války farnost zanikla. Roku 1793 byl na místě staršího chrámu postaven nový farní kostel a o první adventní neděli r. 1794 vysvěcen. U kostela je hřbitov a budova fary.

Raně gotický kostel v burgundsko-cisterciáckém slohu z r. 1240. Přestavby v 16. a 17. stol. barokní v r. 1734. Vitráže z roku 1935. Pieta nad Božím hrobem z roku 1943. Za kostelem křížová cesta z let 2003–4 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista.