Turistické cíle v okolí obce Násedlovice

Pozdně barokní stavba fary s branou z 2. poloviny 18. století. Hlavní obytná budova s dvěma křídly hospodářských budov. Pozdější přestavby, údajně v roce 1870. Památkově chráněná.

Zaniklá tvrz, která patřila k bývalé osadě Haluzice. Podle archeol. nálezů se zde žilo v 2. pol. 13. stol. V písemných pramenech se tvrz nezmiňuje. R. 1356 byl majitelem vsi Jindřich z Nevojic, před ním Jaroslav z Jestřabic. R. 1464 byla tvrz pustá, patrně po připojení k většímu panství.

Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.

Zaniklý hrad, pochází pravd. z obd. středověku, ale může spadat i do obd. pravěku – halštat (v okolí je výskyt opevněných staveb z tohoto obd. poměrně častý). Zanikl pravděpodobně požárem.

Terénní pozůstatky hradu založeného v polovině 14. století. Poslední známý majitel hradu je Vlček, další prameny o Sobůlkách už mlčí. Doba zániku hradu není známa.

Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.

Zámek, původně komenda johanitů postavená někdy během 16. století. V majetku řádu johanitů až do r. 1948, poté užíváno zemědělským družstvem a státním statkem. V současnosti objekt v soukromých rukou.

Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.

Kamenný klasicistní kříž datovaný do roku 1783 na prostranství před kostelem sv. Kunhuty. Hodnotná kamenická práce pořízená při obnově zmíněného kostela. Památkově chráněný.

Kaple vystavěna jako zámecká kaple v barokním stylu v letech 1751–1753 přímo proti zámku. Několikrát renovována. Naposledy byla celá opravena v roce 1998.

Novogotická kaple v krajině na konci cesty českých panovníků z 2. pol. 19. století; ve vrcholu štítu v průčelí L.P. 1882. Zděná omítaná stavba na čtvercovém půdoryse s půlkruhovým závěrem; krytá sedlovou, v závěru půlkuželovou střechou. Hladká fasáda s nárožními pilastry a soklem z režných cihel.

Kaple ve tvaru rotundy, krytá kuželovou střechou s vrcholovým křížem. V průčelí pravoúhlý vchod, uzavřený prosklenými dveřmi a mříží. Na bocích malá kulatá okénka. Postavena v roce 1882.