Turistické cíle v okolí obce Ostrovánky

Reliéfní pozůstatky tvrze patrně z konce 13. století, zatím neznámé historie, ležící na hraně terénní terasy, asi 0,5 km severozápadně od dnešní obce Vlkoš u Kyjova

Vodní nádrž Koryčany z let 1953-1958 na říčce Kyjovce (též Stupavě) slouží jako vodárenská a její břehy včetně hráze proto leží v ochranném pásmu 1. stupně. Hráz dlouhá 180 m a vysoká 20 m vytváří přehradní jezero o rozloze 35 ha a délce téměř 2 km.

Zcela zaniklý zámek, který nechal jako součást dvora postavit v roce 1660 tehdejší majitel bzeneckého panství Jiří Kryštof Pruskovský z Pruskova. V roce 1925 za hraběte Antonína Magnisova byl dvůr rozparcelován a zámeček připadl obci Vracov. V letech 1969 - 1970 byl zámek kvůli jeho zdevastovaném stavu zbořen.

Počátky tvrze lze možná spojit s rokem 1311, kdy ves přechází do soukromých rukou. Do té doby byla majetkem čejkovických templářů, kteří ale měli v Čejkovicích opevněnou komendu a nic podobného ve Vrbici nepotřebovali. Výslovně se ovšem tvrz připomíná až roku 1408, kdy patřila Bočkovi ze Želic.

Dobře čitelný reliéf hrádku neznámého jména i stáří poblíž stejnojmenné vsi. Je možné jej přiřadit i k v roce 1461 zaniklé vsi Ranšperk.

Kaple v parčíku západně od kostela sv. Vendelína nedaleko sousoší Svaté rodiny. Datována ve štuku provedeným letopočtem 1927. Zděná hranolová stavba, v průčelí s nikou - nad ní letopočet - v ní socha Ježíše Krista. Krytá oplechovanou valbovou stříškou s křížkem s paprsky.

Obdélná zděná kaple z 1. poloviny 20. století. V průčelí mohutný výklenek, krytý zdobnou železnou mříží s motivem kříže. V nice socha Ježíše Krista v podživotní velikosti. Průčelí a částečně i boční strany zdobeny svéráznou malbou lidovými květinovými dekory.

Výklenková kaple stojící na rozcestí u železniční stanice. Pochází z 2. poloviny 19. století. Zasvěcena sv. Rochovi, který je uctíván jako patron proti moru; jeho obraz je v průčelní nice.

Ocelodřevěná rozhledna byla vybudována r. 2018 na návrší a viniční trati Vyšicko nad Mutěnicemi. Je 12 m vysoká s vyhlídkovou plošinou ve výši 9 metrů a od roku 2018 volně přístupná.

Ve vsi stával dvůr s tvrzí prvně uváděnou v r. 1557 za Zikmunda ze Zástřizl. V letech 1650-1658 za Jiřího Stanislava Pešety z Moravan byla přestavěna na barokní zámek, který v r. 1694 vyhořel. Později, značně upraven, sloužil potřebám zemědělského družstva, jemuž slouží dodnes.

Původně dvůr, založený kolem r.1820, do jehož jižní budovy byly umístěny kanceláře a byty úředníků žarošického statku. V roce 1824 byl statek postoupen Arnoštce Schafgotsové, jež v Žarošicích občas pobývala. Od té doby budova převzala "status" zámku.

Téměř zmizelý reliéf jedné z tvrzí, které se v Zástřizlech nacházely. Druhé tvrziště je prozatím neznámé.