Turistické cíle v okolí obce Mikulčice

Krátké dochované úseky hradeb obklopující město Skalica pocházející ze 14. století. Ohrazení zřejmě částečně zahrnulo do svého obvodu i starší opevněné sídlo.

Městský chudobinec, založen r. 1414 Ctiborem (či Stiborem) z Beckova. Přestavěn r. 1640 a upraven v 2. polovině 19. století. Kaple sv. Alžběty zaklenuta pozdně renesančními klenbami. Nejstarší dosud fungující sociální zařízení na Slovensku.

Tvrziště vzniklé v 15. století na místě velkomoravského kostela v poloze „Kostelisko“. Robusní rotunda byla použita jako věž nové tvrze. Při nepokojích po smrti českého krále Albrechta I. v r. 1439 zde došlo dle četných nálezů šipek k intenzivním bojům.

Rozsáhlé slovanské hradiště s několika podhradími a řadou kostelů, jedno z center Velkomoravské říše. Objeveno v roce 1954 J. Poulíkem, archeologicky zkoumáno až do roku 1992.

V 1. třetině 17. století byly původní dva středověké měšťanské domy renesančně upraveny a stavebně sjednoceny. Tím vznikla kúria (palác) patřící šlechtickému rodu Pálffyů z Erdődu. Na přelomu 19. a 20. století nechali Mittákové budovu novorenesančně upravit. Od r. 1989 zde sídlí Záhorské muzeum.

Autorem morového sloupu je Antonín Riga a pochází z roku 1716. V nárožích sochy svatých Františka Xaverského, Rocha, Rozálie a Karla Boromejského. Na vrcholu sloupu Panna Marie Immaculata. Opravy v letech 1856, 1939 a 1972–1973.

V obci Kobylí je od r. 1997 zřízeno v prostoru staré měšťanské školy místní muzeum. Expozice se věnuje životu v obci a vinařství.

Ocelová rozhledna (30 m, 260 m n. m.) byla postavena r. 2009 v projektu Turistické rozhledny Podluží-Cerová ve spolupráci se Slovenskem a EU. Otevřena 16.4.2010. Projekt vypracovali Ing. Miroslav Kopecký a Stanislav Fatěna. Rozhledna v podobě ropné věže připomíná význam této oblasti v těžbě ropy.

V parčíku u kostela sv. Vendelína. Náhrobní kámen s rodovým erbem a německým (později přidán i český) nápisem, který je chráněn litinovým oplocením. Pochází z roku 1866. Památkově chráněný.

Dominantní obelisk, zvaný mohyla osvobození, je pomníkem válečným obětem. U něj německý protitankový kanon.

Hrad Podivín je zmiňován v Kosmově kronice a písemnostech v letech 1062 - 1121. Založen bohatým židem jménem Podiva. Lokalizace není spolehlivě vyřešena, snad někde v jižní části dnešního města, stejně tak neznáme jeho dobu existence a příčinu zániku.

Velkomoravské hradiště z 9 stol. Patrně zde sídlil člen vládnoucího rodu Mojmírovců. Na ploše hradiska je velmožský dvorec s kostelem, pohřebiště a různé budovy. Hradiště se dělí na centrum (27 ha), jižní a severní předhradí. Výzkum započal r. 1959 prof. F. Kalousek. V jižní části empírový zámeček.