Turistické cíle v okolí obce Otrokovice

Kovozoo Staré Město vznikla 21. dubna 2012. Jsou zde zvířata v životní velikosti vyrobená z kovového šrotu. V areálu se nachází rovněž muzeum veteránů, zemědělství a cukrovarnictví. Je zde k vidění také vyřazená hasičská i jiná technika nebo letoun L-610.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.

V renesanční zámek byla v 80. letech 16. století pravděpodobně Havlem Kurovským z Vrchlabí přestavěna starší tvrz. Začátkem 19. století byly na zámku provedeny rozsáhlé stavební úpravy v klasicistním slohu a získal dnešní podobu.

Květná zahrada vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2.pol.17.st. podle návrhu architektů F.Luchesse a G.P.Tencalla. V 19.st. zbudován nový přístup od města. Projekt vypracoval A. Arche a realizován byl v letech 1840-45.

Historizující zámek z konce 19. st., postaven Josefem Janem Seilernem z Aspangu jako náhrada za opuštěný a neobyvatelný hrad Lukov. Luxusní Interiéry s moderním vybavením. Dnes se zámek nachází v areálu zooparku.

Ne zcela probádané a jisté tvrziště v zahradě domu čp. 65 ve zlínské části Louky.

Rozhledna Maják-Šrotík je oplechovaná betonová věž v podobě přímořského majáku navazujícího na objekt v podobě pirátské lodi pojmenované Naděje. Byla postavena na přelomu let 2007- 2008.

Hrad tzv. plášťového typu, přestavěný ve 14. st. ze starší tvrze. R. 1427 dobyt husity. Často střídal majitele a byl několikrát přestavován. V baroku dostaven Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna – Kastelkornu. Po požáru r. 1951 slouží jako muzeum.

Barokní mariánský sloup postavený na Velkém náměstí na paměť moru, který v Kroměříži řádil v roce 1680. Na podstavci sloupu čtyři sochy světců a erb biskupa Karla II. z Liechtenštejna.

Mariánský sloup vybudoval roku 1676 jeden z předních sochařů své doby Michael Zürn. V roce 1715 byl kvalitní barokní sloup s podstavcem, sochami andělů a Immaculatou ohrazen balustrádou se sochami svatých Benedikta, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána.

Středověké hradby opevnění města Kroměříž byly vybudovány v l. 1245–1281. Dodnes stojí více než jejich třetina. Od r. 2000 jsou hradby systematicky opravovány - nepevné části se nahrazují novým zdivem či kameny, nanáší se na ně i speciální voduodpuzující nátěr.