Turistické cíle v okolí obce Tlumačov

Na místě původní dřevěné kaple stál pozdější kostel. Ten po zásahu bleskem zbourán a v l. 1897–1900 vystavěn nový kostel v pseudorománském stylu. V průčelí věž zakončená osmibokým jehlanem.

Pozdně barokní kostel byl vybudován v l. 1760-1776 v místě staršího dřevěného kostela postaveného nad hroby významných šlechticů. Kostel byl vysvěcen Theodorem z Colloreda. Hlavní oltář, napodobující pozdní baroko, pochází z r. 1876. Po vloupání v r. 1928 byl kostel upraven do dnešní podoby.

Původní klasicistní lovecký zámeček, později využívaný jen jako hájovna či myslivna. Vznik spadá do let 1764-1768, kdy byl poprvé zachycen na mapě prvního vojenského mapování v těchto létech. V současné době je v soukromých rukou a je pronajímán jako obytná budova.

Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.

Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.

R.1900 zahájena stavba první Křížové cesty, vysvěcana r.1902. Nová Křížová cesta postavena podle plánů Dušana Jurkoviče. Obrazy jednotlivých zastavení pak vytvořil Jano Köhler. Křížová cesta byla dokončena a vysvěcena až v r.1933.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.

V renesanční zámek byla v 80. letech 16. století pravděpodobně Havlem Kurovským z Vrchlabí přestavěna starší tvrz. Začátkem 19. století byly na zámku provedeny rozsáhlé stavební úpravy v klasicistním slohu a získal dnešní podobu.

Květná zahrada vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2.pol.17.st. podle návrhu architektů F.Luchesse a G.P.Tencalla. V 19.st. zbudován nový přístup od města. Projekt vypracoval A. Arche a realizován byl v letech 1840-45.

Od r. 1723 patřila ves šternberským augustiniánům, kteří si zde následně nechali vybudovat barokní zámek s hospodářskými budovami, mlýn a tzv. "malý zámek". Na počátku 20. stol. se areál stal součástí parní mlékárny. Poté byl však nevyužitý zámek zbořen a nahrazen novou administrativní budovou.