Turistické cíle v okolí obce Březůvky

Zcela zaniklé tvrziště, jehož datum vzniku není písemně doloženo. Jeho prvním majitelem byl údajně Jakub. Tvrziště zaniklo během válek ve druhé polovině 15. století.

Tečovice se připomínají k roku 1141, kdy v nich jeden lán patřil přerovskému kostelu. Většina však byla světská. Tvrz se v historických pramenech sice neuvádí, ale podle archeologického průzkumu se její vznik datuje někdy po roce 1250.

Tvrz z konce 15. stol., potvrzená počátkem 16. stol a přestavěná koncem 16. stol. na panský dům či zámek. Od poloviny 17. stol. upraven na hostinec. I dnes je dům obsahující zdivo původního panského sídla využíván jako restaurace.

Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.

Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.

Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.

Vodní nádrž Bojkovice, zvaná též Kolelač podle potoka, na němž byla vybudována, pochází z let 1963-1966. Nádrž o rozloze 16 ha slouží jako rezervoár pitné vody pro skupinový vodovod Uherský Brod. Její břehy včetně hráze leží proto v ochranném pásmu I. stupně a nejsou přístupné.

Vodní nádrž Slušovice byla vybudována na řece Dřevnici jako vodárenská severně od města, jehož jméno nese. Leží na území obce Hrobice, zásobuje Zlínsko pitnou vodou a slouží i k výrobě elektřiny. Hráz o délce 562 m a výšce přes 30 m vytváří na řece jezero o rozloze 74,6 ha.

Pramen znám již v 16. stol., roku 1767 zbudován při prameni lázeňský dům, koncem 19. stol. byly lázně zrušeny. Pramen zůstal zachován.

Zaniklý hrad. R. 1297 zmiň. Matouš ze Žeranovic. R. 1342 hrad koupil markr. Karel od Bohuše ze Žeranovic. Další maj.: Pardus ze Žeranovic, r. 1373 Hynek z Bouzova, r. 1381 bratři z Vítčic, koncem 15. stol. Jindřich ze Sezenic. Zač. 16. stol. zaniklý.

Zámek z 16. st. Přestavěný z původní tvrze. Vypleněn za vpádů uherských povstaleckých vojsk. R. 1777 nechal hrabě František Antonín Khewenhüler zpustošený zámek barokně přestavět. Nádvoří je klasicistní. Dnes je v zde umístěno oblastní muzeum.