Turistické cíle v okolí obce Jasenná

nebo vyberte

Jasenná

Zlínský kraj,  Zlín  (ZL)
Nalezeno celkem 128 záznamů, 9 / 11 stran, vyhledáno za 0.31 sec
 Rakova sušárňa ovoce
386.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Vlachovice
Jedna z osmi dochovaných sušáren ovoce v katastru Vlachovic z r. 1901. R. 1959 přestavěna a rozšířena o dřevárku. Ovoce se zde sušilo do r. 1962, znovu od rekonstrukce v r. 2016. Borová roubenka s pecí, rámová a bedněná přebíračka, sedlová střecha. Naučná stezka z centra obce.
 Rýsov
542.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Zlínský kraj
Zaniklý hrad. Dle archeol. výzkumu se zde žilo v obd. 2. pol. 13. – 1. pol. 14. stol. Zmiň. v pramenech pouze r. 1517 již jako pustý, kdy byl prodán Jitkou roz. z Landštejna a jejím mužem Jáchymem z Biberštejna Burianovi z Vlčnova.
 sirný pramen Kuželův vesník
468.0 m. n.m.
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Lipová
Sirný pramen na břehu Lipovského potoka severně od obce Lipová. Jeden z mnoha na východní Moravě od Beskyd po Pálavu. Nevábný zápach způsobuje sirovodík, vyprodukovaný bakteriemi při rozkladu podzemních organických látek v kombinaci s rozpuštěnými sírany.
 Skalný
721.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Zlínský kraj
Nejvýše položený hrad na Moravě (709 m.n.m). Vznik skalního hrádku datován do 2. pol. 14. stol., s přesahem do 15. stol.. Jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby.
 smírčí kříž
356.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Horní Lhota
Smírčí kříž s pravoúhle ukončenými rameny z hrubozrnného pískovce. Patrně středověkého původu. Do r. 1885 stál dole v obci u potoka, poté v bývalé farské zahradě při ohradní zdi. Výška kříže 1 m, délka vodorovného břevna 0,80 m. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.
 socha sv. Floriána
348.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Vlachovice
Pískovcová socha z r. 1869 provedena podle dobové lidové řezbářské tvorby. Světec zaujímá vzpřímený postoj téměř bez kontrapostu. Vykulené oči jsou upřené na kolemjdoucího. Velmi výrazné detaily. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Lukov
Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1775 stojící při cestě z centra obce na hrad Lukov. Kolem soubor 200 let starých lip.
 socha sv. Jana Nepomuckého
405.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Valašské Klobouky
Barokní pískovcová socha z r. 1747. Donátorem byl Tobiáš Fusek, zdejší rodák a farář v Křižanovicích. U nohou světce sedí dvojice putti. Mezi nimi je kartuše s chronogramem. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.
 socha sv. Jana Nepomuckého
358.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Vlachovice
Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1771. Do Vlachovic převezena r. 1827 z Bylnice. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. Od r. 1962 stojí před kostelem. Socha životní velikosti v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem v levé ruce. Pravou rukou tiskne ke hrudi kříž s korpusem Ježíše Krista.
 stará radnice
380.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, příležitostně, Zlínský kraj, Vsetín
Stará radnice byla vystavěna v l. 1720–21 na místě v r. 1708 vyhořelé starší dřevěné radnice. V r. 1850 byla barokní budova přestavěna a tehdy vyrostla průčelní věž. Dnes umělecká galerie.
 stará radnice
398.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Valašské Klobouky
Barokní radnice s prvky valašského lidového stavitelství z l. 1797-1798 nahradila starší dřevěnou radnici. Od r. 1962 je v ní Městské muzeum. Jednopatrová obdélná stavba s dřevěným střešním štítem, dřevěnou hodinovou věží a šindelovou střechou. Součást městské památkové zóny.
 Starý Světlov
635.0 m. n.m.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Zlínský kraj, Podhradí
Gotický hrad je poprvé uváděn r. 1360, kdy patřil Albertu ze Šternberka. Hrad r. 1449 stavové vykoupili a postoupili ho čtveřici šlechticů. Byl opuštěn teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a r. 1517 se uvádí jako pustý.