Turistické cíle v okolí obce Nikolčice

Kostel sv. Vavřince je pozdně románského původu z 2. poloviny 13. století, barokně upravován v závěru 18. století. Dochovány renesanční zvony. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel vznikl před r. 1502 v době, kdy ves patřila benediktinskému klášteru v Třebíči. Na počátku třicetileté války kostel postihl požár a poté znovu v r. 1792, po němž byla střecha věže snesena níže o zničené dřevěné patro. Poslední požár jej postihl v r. 1828.

Kostel sv. Vavřince pochází z r. 1655 a stojí na místě starší stavby. Vybudován byl zábrdovickým klášterem, pravděpodobně na podnět šlechtice Lva z Klobouk. Uvnitř např. dvojdílný oltář z pol. 18. stol., původně z kostela v Litenčicích.

Zaniklá tvrz. Dle archeologického průzkumu bylo místo osídleno ve 13. a 14. stol. a byly objeveny i pozůstatky kostelíka vedle tvrze. Ves Koválov se zmiňuje r. 1307 jako součást panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi už ve 14. stol. společně se vsí, která se r. 1493 uvádí jako pustá.

Dřevěná rozhledna pův. vysoká 15 m z r. 2006, pro zchátralost r. 2025 snížena o 2 patra na 10,5 m. Nyní dvě vyhlídkové plošiny a rozhled nejen na Velkopavlovickou vinařskou oblast, ale i na Novomlýnské nádrže a na Pálavu.

Poutní místo "U Svaté" zahrnuje kromě křížové cesty z r. 2002 kopii sochy Krista z Rio de Janeira, sousoší svatých Cyrila a Metoděje a tři kapličky, zasvěcené Panně Marii, sv. Cyrilu a Metodějovi a sv. Gorazdovi. Pod poslední z nich vyvěrá Gorazdův pramen.

Novodobá křížová cesta mezi vinicemi nad Starovičkami byla vybudována v listopadu 2025 jako vzpomínka na rodáka Václava Drbolu, který byl roku 1951 popraven po zinscenovaném politickém procesu v rámci komunistického tažení proti církvi.

Křížový či pamětní kámen při silnici z Nikolčic do Kurdějova nebo Diváků se nachází na místě, kde 8. února 1762 zahynul Max Haas z Rousínova, který tudy vezl víno. Podle textu však byla zachráněna jeho dceruška Magdaléna. Kámen je evidován od r. 2002 v registru smírčích křížů a křížových kamenů.

Ocelodřevěná rozhledna na Přítlucké hoře vznikla z iniciativy tří okolních obcí na jaře r. 2012. Je volně přístupná, vysoká 27,6 metru a má vyhlídkovou plošinu ve výši 21 metrů. Pojmenování Maják získala podle skutečného majáku, který tu byl vybudován za 1. republiky pro potřeby leteckého provozu.

Ocelodřevěná rozhledna na Hustopečském starém vrchu uprostřed mandloňového sadu byla pro veřejnost otevřena v březnu 2012 a od té doby je přístupná volně. Stavba vysoká 17,5 m má ve výši 12,5 m zastřešenou vyhlídkovou plošinu, k níž vede vřetenové schodiště. Výhled je především na jih a východ.

Mariánský sloup postaven pravděpodobně roku 1720. Na trojbokém pilíři socha Panny Marie Immaculaty. Okolo podstavce sloupu sochy sv. Barbory, Floriána a Jana Nepomuckého a v malé jeskyni v podstavci sloupu figura svaté Rozálie.

Výjimečně dobře zachovalý renesanční měšťanský dům z doby kolem r. 1600. Stáří trámového stropu v bočním křídle je dendrochronologicky datováno do r. 1609. Později bylo podloubí domu zazděno. Obnova objektu do původního stavu proběhla po r. 1989. Stavba obsahuje řadu původních prvků.