Turistické cíle v okolí obce Vranovice

Barokní sochu sv. Isidora z Madridu (též Rolníka) z r. 1748 nechala postavit Marie Antonie z Liechtensteinu. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého v tradičním ikonografickém schématu je dokladem skulptury ovlivněného rakouskou barokní tvorbou a zvýrazňuje památkově hodnotný prostor před farou. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Barokní pískovcová socha od neznámého autora, kterou roku 1771 věnoval Jiří Šubert ze Syrovic. Socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy – v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení, které jej podle legendy stálo život, s mučednickou ratolestí a s velkým krucifixem v rukou.

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z r. 1740 od neznámého autora, na současném místě od 30. let minul. stol. Socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení, které ho podle legendy stálo život, velký krucifix).

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora pochází z 2. čtvrtiny 18. století. Stojí u křepického kostela a je od roku 1958 památkově chráněna.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1725 patří mezi rané práce Ignáce Lengelachera. Spolu s neobvykle mohutným podstavcem tvoří významný urbanistický prvek obce. Od roku 1958 je kulturní památkou ČR.

Barokní sochy sv. Dominika a Gottharda z 18. století před těšanskou historickou kovárnou jsou památkově chráněny od roku 1958. Doplňuje je od roku 2020 dřevořezba Maryša od Svatopluka Formana z Bzence.

Barokní sousoší sedící Panny Marie pomocné s dítětem v náručí na vysokém hranolovém podstavci doplněném volutami po stranách od význačného mikulovského sochaře Ignáce Lengelachera z roku 1724.

Velmi kvalitní vrcholně barokní sousoší od Ignáce Lengelachera představuje ojedinělé ikonografické zobrazení sv. Jana Nepomuckého jako zpovědníka. Obě postavy mají samostatné podstavce. Dílo je od roku 1958 památkově chráněno.

Pila byla pravděpodobně vybudována v souvislosti s barokní přestavbou rajhradského kláštera kolem roku 1721 za probošta Pirma. Opravit ji dal roku 1763 probošt Bonaventura Pitr. Od poloviny 19. století ji vlastnil mlynářský rod Tomků. Svému účelu sloužila do roku 1920, kdy byla zrušena.

Mlýn se poprvé připomíná r. 1536, ale je prokazatelně starší. V l. 1661–1776 centrem statku moravskokrumlovských paulánů. V r. 1910 zrekonstruován a doplněn o vodní turbínu. Nyní galerie a kavárna. Na starší části mlýna deska s erby z r. 1578.

Barokní synagoga, postavena v letech 1652–1656 po zničení staré synagogy švédskými vojsky za třicetileté války. Bohoslužby zde probíhaly do 40. let 20. století. Po válce sloužila budova jako sklad podniku Fruta Modřice. V r. 1991 byla vrácena ŽNO v Brně, slouží jako výstavní a koncertní síň.