Turistické cíle v okolí obce Vranovice

Chráněný přírodní výtvor – zbytek lužního lesa poměrně vysoko od údolní nivy řeky Jihlavy.

Přírodní park Niva Jihlavy byl vyhlášen r. 1999. Park o rozloze 13 km2 se rozkládá na přibl. 8 km úseku údolní nivy řeky Jihlavy mezi obcemi Pravlov a Pohořelice. Jedná se o jedinečnou ukázku volně meandrujícího toku větší nížinné řeky. V oblasti se vyskytují chráněné druhy rostlin i živočichů.

Pozdně renesanční radnice byla postavena v roce 1602 za rychtáře Tomáše Poczara. V letech 1995-1997 proběhla rekonstrukce. Dnes slouží jako hostinec s restaurací, obecní úřad a společenská místnost.

Novorenesanční budova radnice z roku 1906, navazující na její empírovou předchůdkyni vedle stojící.

Radnice vystavěna v r. 1602 a r. 1611 rozšířena a upravena. R.1832 k původní budově připojen dvoupatrový přístavek a přistavěna malá věžička se zvonem, zrekvírovaným během 1. světové války. V současnosti obecní úřad.

Hradisko u Mušova je velmi významná archeologická lokalita. V r. 1927 ji v průběhu vykopávek navštívil T. G. Masaryk. V 2. polovině 2. století zde stála důležitá římská vojenská pevnost o rozloze 30-35 ha s lázněmi a rozsáhlou nemocnicí, chráněná dvojitým příkopem a hradbou s věžemi.

Vyhlídková plošina umístěná na stavbě vodojemu v polích u obce Bratčice. Vodojem byl postaven v roce 2003 a plošina byla zpřístupněna v září téhož roku. Z místa je kruhový výhled do okolí i na nedaleké vrchy – např. Výhon a Pálavu.

Smírčí kříž ze 17. století s nápisem "Na tomto místě byl zavražděn posel, který spěchal varovat město Brno před blížícím se cizím vojskem". Na kříži je letopočet 1663, kdy na Moravu vpadli Turci.

Zřícenina hradu postaveného na přelomu 13. a 14. st. rodem Sirotků, po jejichž vymření připadl králi Václavu III, který byl krátce poté zavražděn (v r. 1306) a hradu se zmocnili Lichtenštejnové. Ti hrad využívali do poč. 16. st., poté pustý.

Narušené reliéfní zbytky hrádku, patrně ze 13.století.

Monumentální, 14 m vysoký morový sloup, bohatě zdobený sousošími, vznikl v letech 1736-1738.

Umělecky cenná socha sv. Antonína Paduánského z 2. čtvrtiny 18. století je cenným dokladem dynamického barokního sochařství vycházejícího z prvků sochařství rakouského. Kamenná skulptura zdůrazňuje památkově hodnotný prostor před farou. Socha je od r. 1958 kulturní památkou.