Turistické cíle v okolí obce Pasohlávky

Barokní sousoší sedící Panny Marie pomocné s dítětem v náručí na vysokém hranolovém podstavci doplněném volutami po stranách od význačného mikulovského sochaře Ignáce Lengelachera z roku 1724.

Poutní místo na vápencové vrchu bylo vybudováno postupně v 17.-19. stol. dle záměru Františka z Dietrichsteina. Unikátní areál, skládající se ze 14 kaplí, doplněných ústřední kaplí sv. Šebestiána, Rocha a Karla Boromejského, doplněných samostatnou zvonicí a kaplí Božího hrobu.

Velká barokní sýpka byla postavena někdy po r. 1713 Filipem Ludwigem Sinzendorfem v severozápadní části dvora. Po r. 1918 byl zemědělský dvůr zestátněn a od r. 1925 začal sloužit Vysoké škole zemědělské v Brně. Od r. 1958 je kulturní památkou a dodnes slouží různým způsobem svému původnímu účelu.

Zcela zaniklé tvrziště, jež bylo součástí vsi Topolany, rovněž zaniklé. Vznik tvrze se odhaduje na začátek 14. století, zpustla spolu s vesnicí zřejmě v období husitských válek. Na místě se dnes nacházejí zemědělské pozemky.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky (11 m, 217 m n. m.) byla postavena r. 2012 na viniční trati U Křížku, kde stojí od r. 1899 kříž, který zde nechala vztyčit rodina Scherak. Rozhlednu nechal MÚ Drnholec, projekt vypracovali Ing. Antonín Olšina a Ing. Martin Novák. Přístupná od června r. 2012.

Velké Němčice jsou poprvé uváděny r. 1228. V r. 1550 je zde zmiňována zpustlá tvrz, kterou Zikmund Heldt přestavěl na hrad. V r. 1774 odkoupil Němčice Karel z Ditrichštejna. V r. 1918 byl majetek konfiskován a dodnes pronajímán. V současnosti nepřístupný.

Na kopci Křížový vrch stával v první polovině 20. století dřevěný větrný mlýn německého typu.

Za Dětřicha z Mořiců r.1342 založena tvrz. R.1567Albrecht Černohorský z Boskovic na místě tvrze začal stavbu renesančního zámku. Thurnové stavbu dokončili. Po Bílé hoře získal Vlasatice kardinál Ditrichštejn. V 19. stol. byl kolem zámku upraven park.

Vodní dílo Nové Mlýny na řece Dyji je soustava tří na sebe navazujících nádrží, které byly vybudovány v letech 1975–1988. Slouží převážně k rekreaci, rybolovu, ochraně ptactva a zčásti jako protipovodňová ochrana kraje. Prvotním cílem mělo být zavlažování okolních polností, což se z velké části neuskutečnilo.

Terénní pozůstatky rozlehlého trojúhelného hradu (hradiska) obehnaného mohutnými valy mezi Novomlýnskými nádržemi a Dolními Věstonicemi. V 11. a 12. století byl správním, vojenským a duchovním střediskem kraje. Archeologicky doloženy základy kostela z 11. století.

Lovecký zámeček nechal postavit koncem 18. stol. v severní části areálu hospodářského dvora Jan Karel z Ditrichštejna. V 19. stol. byl přebudován na obydlí správce dvora a kanceláře. V 50. I. 20. stol. byl zámeček zcela znehodnocen moderními úpravami a je k nerozeznání od ostatních obytných domů.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.