Turistické cíle v okolí obce Pasohlávky

Zcela zaniklé tvrziště, jež bylo součástí vsi Topolany, rovněž zaniklé. Vznik tvrze se odhaduje na začátek 14. století, zpustla spolu s vesnicí zřejmě v období husitských válek. Na místě se dnes nacházejí zemědělské pozemky.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky (11 m, 217 m n. m.) byla postavena r. 2012 na viniční trati U Křížku, kde stojí od r. 1899 kříž, který zde nechala vztyčit rodina Scherak. Rozhlednu nechal MÚ Drnholec, projekt vypracovali Ing. Antonín Olšina a Ing. Martin Novák. Přístupná od června r. 2012.

Velké Němčice jsou poprvé uváděny r. 1228. V r. 1550 je zde zmiňována zpustlá tvrz, kterou Zikmund Heldt přestavěl na hrad. V r. 1774 odkoupil Němčice Karel z Ditrichštejna. V r. 1918 byl majetek konfiskován a dodnes pronajímán. V současnosti nepřístupný.

Na kopci Křížový vrch stával v první polovině 20. století dřevěný větrný mlýn německého typu.

Za Dětřicha z Mořiců r.1342 založena tvrz. R.1567Albrecht Černohorský z Boskovic na místě tvrze začal stavbu renesančního zámku. Thurnové stavbu dokončili. Po Bílé hoře získal Vlasatice kardinál Ditrichštejn. V 19. stol. byl kolem zámku upraven park.

Vodní dílo Nové Mlýny na řece Dyji je soustava tří na sebe navazujících nádrží, které byly vybudovány v letech 1975–1988. Slouží převážně k rekreaci, rybolovu, ochraně ptactva a zčásti jako protipovodňová ochrana kraje. Prvotním cílem mělo být zavlažování okolních polností, což se z velké části neuskutečnilo.

Terénní pozůstatky rozlehlého trojúhelného hradu (hradiska) obehnaného mohutnými valy mezi Novomlýnskými nádržemi a Dolními Věstonicemi. V 11. a 12. století byl správním, vojenským a duchovním střediskem kraje. Archeologicky doloženy základy kostela z 11. století.

Lovecký zámeček nechal postavit koncem 18. stol. v severní části areálu hospodářského dvora Jan Karel z Ditrichštejna. V 19. stol. byl přebudován na obydlí správce dvora a kanceláře. V 50. I. 20. stol. byl zámeček zcela znehodnocen moderními úpravami a je k nerozeznání od ostatních obytných domů.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.

Na židovském hřbitově v Mikulově se pohřbívalo přibl. od pol. 15. stol. do r. 1938. Nejstarší náhrobky jsou z r. 1605. Tento židovský hřbitov je jedním z největších v ČR, nachází se zde cca 4000 náhrobků. Při vstupu na hřbitov stojí obřadní síň, postavená r. 1898 arch. Maxem Fleischerem.

Hřbitov byl založen r. 1886 na rozloze 12,1 arů. Poslední pohřeb zde proběhl v dubnu 1946. Po II. sv. válce pustnul, až byl v 70. l. 20. stol. zrušen a jeho plocha byla přeměněna v roce 1981 na park. Historii místa připomíná jednoduchý památník.

Zvonice je pozůstatkem starého gotického kostela, který byl odstraněn v l. 1838 až 1864. Zachována zůstala jen věž. V r. 1923 byl zrušen i starý hřbitov. Plocha bývalého hřbitova je volně přístupná a je nyní využívána jako hřiště a okrasná zahrada.